Moderní katolíci a zlato moderní filosofie

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Moderní katolíci a zlato moderní filosofie 688

bosch_lecba_blaznostviNěkteří katoličtí učenci dvacátého století dávají radu: „Zlato, které lze najít v moderní filosofii, přetavit v bohoslužebné nádoby.“ Nejsme zásadně proti tomu, abychom přijali pravdu od kohokoli, ať nám ji podává Suarez, Kalvín nebo Strauss. Jenže těžko přetavit zlato, které není, nebo je po málu rozptýleno v tunách horniny. Podle nich je třeba „mluvit k modernímu člověku řečí, kterou on chápe a které by rozuměl“. Rcete upřímně: „Která by mu byla po chuti!“ Prý by se „modernímu člověku neměly předkládat důkazy, kterými se proti současným bludům bojovalo ve třináctém století“. Proč? Tyto důkazy potírají i dnešní bludy! Ba i důkazy z druhého a třetího století nepozbyly svého ostří, protože bludy „moderního člověka“ jsou jen moderně vyšňořené nápady starých bludařů. Proti starým bludům v novém kabátě poslouží staré zbraně v novém rouše. Už jeden z největších dominikánských spisovatelů dvacátého století, P. Albert Maria Weiss (1844–1925), měl s takovými katolickými učenci co dělat, a učinil smutnou zkušenost, že tito katolíci, „chápající moderního člověka a rozumějící mu lépe než zkostnatělí theologové jeho ráže“, činili neznabohům poklony a zdvořile s nimi i o nich psali, a na něho, bojovníka Kristova, vylévali jed svého „moderního katolického pera“. Než pohleďme na ono „zlato moderní filosofie“ poněkud blíže a citujme několik ukázek.

Kant: „Nevíme, zda věci ve skutečnosti jsou takové, jak se jeví našim smyslům.“ Locke a Comte: „Jen to lze určitě poznat, co vnímají naše smysly; co je nadsmyslné, vymyká se našemu poznání.“ Berkeley: „Pravý opak! Hmotný svět se vymyká našemu poznání, jediným předmětem poznání jsou naše představy.“ Montaigne a Hume: ,,Vůbec nic nelze s určitostí poznat.“

Kant: „Metafysika jest nemožná; rozum marně rozpíná křídla k letu, aby se pouhou mocí spekulace povznesl nad svět smyslů.“ Schopenhauer: „Nutné kredo všech spravedlivých a dobrých jest: Věřím v metafysiku.“ Hegel: „Pouhými fysiky jsou jen zvířata; člověk jest rozený metafysik.“ Fichte, Schelling a Hartmann: „Podstatu světa skrytou za smyslovými zjevy dokonale prohlédáme.“ Fichte a Jacobi: „Všecka realita je poznatelná jen vírou.“ Hegel a Schelling: „Všecka realita je poznatelná věděním, nikoliv vírou.“ Hegel: „Extrémní subjektivismus Fichtův jest nemocí naší doby, která přišla k zoufalému resultátu, že naše vědění jest čistě subjektivní.“ Fichte a Hegel: „Idealismus jest jediný správný a jediný možný názor životní.“ Jacobi: „Je to jakýsi druh šílenství.“

Kant: „Jest Bůh od světa rozdílný, ale nedá se dokázat.“ Spinoza: „Bůh jest se světem totožný.“ Schopenhauer, Büchner a Haeckel: „Není Boha.“ Kant a Hegel: „Bůh jest bytost osobní.“ Fichte: „Bůh není nic jiného než mravní světový řád.“ Strauss: „Důkazy, jimiž Fichte vyvrátil osobního Boha, jsou pro všecky doby nevývratné.“ Harnack zase osobního Boha zavedl.

Leibnitz: „Světový řád jest nejlepší, jaký jest možný.“ Schopenhauer: „Světový řád jest nejhorší, jaký se dá myslit a uskutečnit.“ Hegel: „Jediné, co existuje, jest duchové.“ Haeckel: „Existuje jen hmota.“ Schopenhauer: „Napřed byla slepá vůle, k níž jako cizopasník se přidružil mozek jako orgán poznání.“ Darwin: „Napřed byla hmota…“ Schelling: „Původní stav člověka byla blízkost Boha.“ Darwin: „Nikoli, člověk se vyvinul ze stavu zvířecího.“ Hume:Život jednoho člověka nemá pro vesmír většího významu než nějaká ústřice.“ Hegel a Schelling: „Člověk jest cíl všeho přírodního vývoje, jest vlastně vtělený Bůh.“ Haeckel: „Organický život se dá vysvětlit beze zbytku z atomů, pohybu, tepla a elektřiny.“ Schopenhauer: „Blázni!“ Hume, Schelling a Haeckel: „Individuální nesmrtelnost jest iluse.“ Goethe: „Jest jistá.“ Hegel: „Zvíře nemá všeobecných pojmů, pročež je neschopno řeči.“ Darwin: „Vyšší druhy živočišné mají začátky řeči, umění, mravnosti a náboženství.“ Hume a Schleiermacher: „Náboženství záleží v citu.“ Hegel: ,,Tím snižujete člověka na zvíře, kterému cit nechybí, a přesto náboženství nemá.“

Jako škála barev od bílé k černé vypadá strakatina moderní filosofie, od materialismu, empirismu, sensualismu, agnosticismu až k idealismu, fenomenalismu, pantheismu, theosofismu, skepticismu. Schopenhauer měj poslední slovo: „Filosofie jest netvor s mnoha hlavami, z nichž každá mluví jinou řečí.“ A zlato této filosofie bychom se měli snažit „přetavit v bohoslužebné nádoby“?

Zdroj: Konrád Kubeš, Pod korouhví Kristovou, Brno 1947, úvod volně podle str. 83–84, citáty str. 85–86.

Similar articles