Stručný přehled historie jednání FSSPX s neomodernisty (aktualisováno 9/2015)

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Stručný přehled historie jednání FSSPX s neomodernisty (aktualisováno 9/2015) 1186

Aktualisováno 7. 9. 2015. K tématu viz také tento komentář z blogu REX!:  Quo Vadis FSSPX? (2014)

Taktika, jíž nepřátelé Církve eliminují původně katolické instituce a organisace tím, že se do nich infiltrují a postupně převezmou kontrolu, není žádnou novinkou. Ještě lepší verzí této taktiky je, pokud nepřátelé Církve využijí ke zmíněným záměrům katolíky s dobrým úmyslem, neboť ti se domnívají, že činí dobro a jednají horlivěji, bez výčitek svědomí (srov. Jn 16, 2: „Ano přichází hodina, že každý, kdo vás zabije, bude se domnívati, že tím Bohu slouží.“).

Plán na kompromis mezi katolickým náboženstvím a novým koncilním náboženstvím začal být za spoluúčasti vedení FSSPX uskutečňován už před bezmála 20 lety, jen pár let po zvolení Msgr. Fellayho generálním představeným v roce 1994. Níže uvedené skutečnosti ukazují, že realisátoři zmíněného plánu jsou vytrvalí a jejich jednání by se dalo charakterisovat slovy: pomalu, ale jistě.

1988

Arcibiskup Lefebvre byl přesvědčen, že exkomunikace biskupů FSSPX a arcibiskupa Castro Mayera po konsekracích v Écône nenastaly, že není schismatikem a že to rozhodně není on, kdo opustil katolickou víru:

„Kým jsme exkomunikováni? Modernistickým Římem, který už nemá pravou katolickou víru. Po tom, co se stalo v Assisi, už není možné říci, že to jsou katolíci. To není možné. Není možné být katolíkem po událostech v Kyotto, po prohlášení v synagoze, po ceremonii v kostele P. Marie v Římě, v Transtevere minulého roku. To je pohoršlivé, to už není katolické. Jsme tedy exkomunikováni modernisty, lidmi, kteří byli odsouzeni předcházejícími papeži. Jsme odsouzeni lidmi, kteří jsou odsouzeni a kteří by měli být odsouzeni veřejně. Exkomunikace nás nechává lhostejnými. Je bezvýznamnou.

„Kdybych dále vedl konzultace, které jsme [v Římě] podepsali, a kdybych výsledky těchto konzultací uskutečnil, pak bych prováděl ƒ‚Operaci Sebevražda‘.“

„Všichni modernisté byli exkomunikováni sv. Piem X. Ti, kteří jsou naplněni modernistickými principy, jsou těmi, kteří exkomunikovali nás, zatímco byli těmi, kteří byli exkomunikováni sv. Piem X. Proč nás exkomunikují? Je to proto, že chceme zůstat katoličtí, protože je nechceme následovat v tomto duchu ničení Církve. ‘Protože nechcete jít s námi, exkomunikujeme vás.‘ Velmi dobře, děkujeme vám. Dáváme přednost tomu, že budeme exkomunikovaní. Nechceme se podílet na tomto příšerném díle v Církvi, které se děje v posledních 20 letech.

„Nikdy nechtěli patřit do tohoto systému, který se nazývá koncilní církví a vymezuje se s Novus Ordo Missae, ekumenismem, který vede k indiferentismu a zesvětštění celé společnosti. Ano, my nemáme žádný podíl, nullam partem habemus, na panteonu náboženství Assisi; naše vlastní exkomunikace výnosem Vaší Eminence nebo jiné římské kongregace by toho byla pouze nezvratným důkazem. Nežádáme o nic lepšího, než aby bylo prohlášeno, že jsme mimo společenství s tímto cizoložným duchem, který v Církvi vane posledních 25 let; nežádáme o nic lepšího, než aby bylo prohlášeno, že jsme vně tohoto bezbožného společenství hříšných. Věříme v Jednoho Boha, Našeho Pána Ježíše Krista, s Otcem a Duchem Svatým, a vždy zůstaneme věrní Jeho jediné Nevěstě, jedné, svaté, katolické, apoštolské a římské Církvi.“ (dopis kardinálu Gantinovi)

„Druhý vatikánský koncil zbavil trůnu Našeho Pána. My chceme zůstat věrni Našemu Pánu, Králi, Vladaři a Panovníkovi celého světa. V tomto stylu jednání nemůžeme změnit nic. Stejně tak, když se nás ptají, kdy dojde k dohodě s Římem, je má odpověď jednoduchá: až Řím uzná kralování Našeho Pána Ježíše Krista. Nikdy nemůžeme souhlasit s těmi, kteří Našeho Pána zbavili trůnu. V ten den, kdy znovu uznají Našeho Pána, Krále národů, nebudeme to my, kdo se znovu připojí k Církvi, ale oni, kteří se vrátí zpět do Církve, kde jsme my zůstali.“

1997: začátek tradiekumenického dialogu

Tři roky po zvolení biskupa Fellayho generálním představeným FSSPX vzniká GREC (Skupina pro rozjímání mezi katolíky), jejímž účelem je obnovit spojení mezi FSSPX a koncilní novocírkví tím, že se sporné naukové otázky odloží stranou a zahájí se přátelský dialog.

Autorem této myšlenky byl diplomat Gilbert Pérol, bývalý francouzský velvyslanec v Římě. Ten se oficiálního vzniku GREC se sice nedožil, zemřel roku 1995, ale realisace jeho myšlenky se po jeho smrti s maximálním úsilím ujala vdova, madame Pérolová. Ta formulovala „třífázový plán ke smíření“: dva kompromisy na straně Říma (uvolnění tridentské mše, zrušení exkomunikací biskupů FSSPX) a jeden kompromis na straně FSSPX („přestat odmítat II. vatikánský koncil jako celek a přijmout jeho hlavní směřování a vykládat jej tak, jak to dnes navrhuje Svatý Otec“).

GREC zahájil své aktivity v malých uskupeních kolem paní Pérolové a otce Michela Lelonga s otcem Emmanuelem du Chalardem FSSPX, „který nikdy nepřestal poskytovat GREC podporu stejně diskrétní jako pozornou“ (zdroj). Za oficiální vznik je považována schůzka na večeři v domě paní Pérolové v roce 1997, jíž se kromě hostitelky zúčastnili:

  • P. Michael Lelong, koncilní kněz a horlivý zastánce mezináboženského dialogu („Pokud jde o mě, jsem padesát let knězem a zasvětil jsem svůj duchovní úřad vztahům mezi Církví a muslimy, hluboce lpím na učení Druhého vatikánského koncilu a snažím se zvýšit povědomí a pochopení u těch bratrů katolíků, kteří následovali arcibiskupa Lefebvra a jeho nástupce.“),
  • P. Olivier de la Brosse, tiskový mluvčí Francouzské biskupské konference a
  • P. Alain Lorans, FSSPX, v té době tiskový mluvčí Francouzského distriktu FSSPX (nyní ředitel tiskového střediska FSSPX).

Posledně zmíněný získal od biskupa Fellayho pověření, aby v rámci této skupiny vedl dialog „pro nutné smíření“ a pečlivě ho informoval o průběhu jednání. V měsících, které následovaly, si tito úvodní protagonisté získali stoupence ve svých vlastních společenstvích. Brzy se pořádaly konference, ale bez zvuku fanfár. Bylo nutné, aby vše zůstalo utajené.

Generální představený FSSPX Msgr. Bernard Fellay a p. Gillbert Pérol, jeden ze zakladatelů GREC.

Generální představený FSSPX Msgr. Bernard Fellay a p. Gilbert Pérol, „duchovní otec“ GREC.

P. Michel Lelong během mezináboženského dialogu.

P. Michel Lelong, spoluzakladatel GREC, je specialista na mezináboženský dialog.

Výsledkem činnosti GREC bylo, že představitelé FSSPX stanovili nové podmínky pro jednání s modernistickým Římem. Namísto vyznání víry, které arcibiskup Lefebvre považoval za předpoklad dalších rozhovorů, požadovali, aby byly sejmuty exkomunikace a sloužení tradiční mše bylo umožněno všem kněžím. Toto, jak se shodli členové GREC v roce 2000, by bylo znamením dobré vůle ze strany koncilního Říma.

P. Lelong v knize „Pro nutné smíření“ píše:

„Když se v přátelství setkáváme, často myslím na Gilberta Pérola, který když se aktivně účastnil křesťansko-muslimského dialogu, měl ideu tohoto dialogu mezi katolíky. … Lze doufat, že tato setkání povedou bezodkladně k dohodě. To však od FSSPX vyžaduje pochopení toho, že jestliže má hodně co nabídnout Římu, má také hodně co přijmout. Musí proto přestat odmítat Druhý vatikánský koncil jako celek a přijmout jeho hlavní směřování a vykládat jej tak, jak to dnes navrhuje Svatý Otec.“

2001

Biskup Fellay pro La Liberté, 11. května 2001:

„95 % koncilu je přijatelných.“ („Musí proto přestat odmítat Druhý vatikánský koncil jako celek…“, viz výše P. Lelong)

Biskup Williamson, tehdejší rektor semináře FSSPX v USA:

„Která matka by dala svému dítěti koláč, o němž ví, že je z 5 % otrávený?“

Kardinál Hoyos při setkání se členy FSSP v květnu 2001:

„Biskup Williamson je příliš velkou překážkou ‚diplomatické‘ dohody FSSPX s Římem.“ 

2002

Biskup Fellay při promluvě v Kansas City 5. března 2002 řekl:

„Kardinál Hoyos mi řekl: ‚Takže, zde je, co vám Řím nabízí: Chceme řešení, které by vyřešilo problém s biskupy, biskupy, kteří by byli ordináři, tj. pravými biskupy, možná s diecézemi, a s kněžími a věřícími.‘ Mluvil o uspořádání podobném jako má Opus Dei, což je personální prelatura.“

2003

Biskup Williamson byl zbaven vlivné funkce rektora semináře FSSPX ve Winoně v USA, kterou zastával od vzniku semináře. Dle svědectví jednoho z tehdejších seminaristů proběhly poté v semináři „čistky“ a seminaristé ovlivnění biskupem Williamsonem byli postupně vyloučeni. Z ročníku, který zahájil formaci roku 2001 a čítal 20 seminaristů byl nakonec na kněze vysvěcen jen jeden, z následujícího ročníku dokonce nebyl vysvěcen nikdo.

2004: pokračování tradiekumenického dialogu

Zpráva P. de la Brosse adresovaná kardinálu Hoyosovi o konferenci organizované ze strany GREC, 6. ledna 2004:

„Monsignore Philippe Breton, který byl na naší žádost jmenován biskupem Ricardem, prezidentem Francouzské biskupské konference, navštívil jako „biskup poradce“ setkání a vedl úvodní modlitbu. Otec Lorans z FSSPX vedl závěrečnou modlitbu. (…) Samotný účel konference se zdá všem jasný: francouzští katolíci různého a dokonce i protikladného vnímání svobodně souhlasili věnovat se dialogu, který předem neznamená úplné smíření – to je oblast vyhrazená kompetentním autoritám – ale otevírá pro partnery v dialogu možnost, až ten den nastane, mít před sebou partnery schopné pochopení a vzájemného respektu. (…) Počet účastníků byl 40 lidí, z nichž všichni byli pozváni jednotlivými členy skupiny. (…) Na výslovnou žádost biskupa Ricarda byla zachována velká diskrétnost, což korespondovalo s našimi vlastními úmysly. V místnosti nebyl přítomen žádný profesionální novinář. Žádné informace nebo komentáře nebyly v následujících dnech puštěny do katolického nebo světského tisku. (…) A s podporou apoštolského nuncia a také díky úsilí otce la Brosse a otce Bartheho, byl kardinál Ratzinger, průběžně informován o našich aktivitách.“ 

Od roku 2004 byla setkání GREC ještě šířeji otevřená veřejnosti a v září toho roku byla ustavena „teologická pracovní skupina“, na níž se účastnil P. Lorans a další kněz FSSPX a teolog z Říma, z nichž se oba později účastnili věroučných rozhovorů mezi Římem a FSSPX od roku 2009 do roku 2011. GREC mohl v těchto rozhovorech docela dobře vidět uskutečnění svých nadějí – nakonec se teologové setkávali v atmosféře, pro kterou GREC tolik učinil, aby ji vytvořil „pro nutné smíření“.

P. Schmiedberger, někdejší generální představený FSSPX, s P. du Chalardem a p. Pérolem, členy GREC, při setkání v sídle italského distriktu FSSPX v Albanu u Říma.

P. Schmiedberger, generální představený FSSPX v letech 1982–1994 (nyní rektor semináře v Zaitzkofenu), s P. du Chalardem (vlevo), členem GREC a p. Pérolem, „duchovním otcem“ GREC, při setkání v sídle italského distriktu FSSPX v Albanu u Říma. P. du Chalard se zúčastnil i utajované schůzky vedení FSSPX s papežem v Římě v prosinci 2013.

2005–2007

Roku 2005 byl kardinál Ratzinger zvolen papežem, a jelikož měl (stejně jako biskup Fellay) k GREC velmi blízko, aktivity této skupiny to podpořilo a realisaci plánu urychlilo. P. Lelong v knize „Pro nutné smíření“ píše:

„Volba Benedikta XVI. byla přivítána (…) s velkou nadějí. Skutečně víme, jak se chtěl nový papež v prvních měsících svého pontifikátu setkat s biskupem Fellaym a učinil prohlášení a vydal rozhodnutí, která jasně manifestují jeho přání obnovit jednotu Církve hermeneutikou „kontinuity“ a nikoliv „rozkolu“, pokud jde o učení Druhého vatikánského koncilu.“ 

První požadavek vzešlý z GREC, aby Řím ukázal svou vstřícnost vůči FSSPX „uvolněním“ tradiční mše, byl splněn v červenci 2007, kdy Benedikt XVI. vydal motu proprio Summorum Pontificum. Třebaže některé vedlejší efekty tohoto dokumentu jsou positivní (došlo k rozšíření sloužení tradiční mše sv.), svým obsahem se jedná o dokument značně problematický, neboť katolickou mši svatou všech věků staví (přinejlepším) na roveň protestantisujícímu novému mešnímu řádu, který nazývá „řádnou formou římského ritu“, což je z objektivního hlediska nepřijatelné. Při nezaujatém čtení je zřejmé, že Summorum pontificum právo sloužení tradiční mše svaté, dostatečně zaručené už bulou Quo primum, ve skutečnosti omezuje. Dokument je nadto prodchnutý hegeliánskou dialektikou, jsou zde smíšeny myšlenky dobré i špatné, katolické i nekatolické (smíšení pravdy s omylem je nebezpečnější než čistý a zřejmý omyl).

Biskup Fellay za MP SP opakovaně projevil vděčnost a dokonce po jeho vydání nechal v kaplích FSSPX zpívat Te Deum.

„S tímto Motu Proprio jsou dveře široce otevřeny pro návrat Bratrstva sv. Pia X. do plného společenství.“ (kardinal Hoyos pro Il Giornale)

Po vydání MP Summorum Pontificum v roce 2007 adresovali vůdci GREC papeži dopis, v němž znovu požadovali snětí exkomunikací, které bylo požadováno již pro jubilejní rok 2000, jak se dozvídáme z knihy P. Lelonga „Pro nutné smíření“ s mnoha citacemi z výměny dopisů mezi GREC, římskými autoritami a představeným FSSPX.

Setkání papeže Benedikta XVI. a biskupa Fellayho (kardinál Hoyos v pozadí vpravo).

Setkání papeže Benedikta XVI. a biskupa Fellayho (kardinál Hoyos v pozadí vpravo).

2008-2009: bp. Fellay žádá o zproštění exkomunikace

Dekret Kongregace pro biskupy z 21. ledna 2009:

„Mons. Bernard Fellay, jménem svým i jménem ostatních třech biskupů vysvěcených 30. června 1988, zaslal dne 15. prosince 2008 dopis předsedovi Papežské komise Ecclesia Dei kardinálovi Dario Castrillon Hoyosovi a opětovně žádal o zproštění exkomunikace latae sententiae.“ 

FSSPX vždy trvalo na tom, že tzv. exkomunikace jsou od začátku neplatné, neexistují. To, co je neplatné, nemusí se snímat. Biskup Fellay to touto žádostí popřel. Tohoto tragického jednání si všimli i odpůrci FSSPX. Jeden z nich napsal:

„Zajímavé. Netušil jsem, že biskupové FSSPX sami požádali Řím o sejmutí exkomunikace latae sententiae. Jestli to myslí upřímně, znamená to jistou změnu kurzu FSSPX, prakticky uznání toho, že byli celou dobu mimo církev.“

Pro připomenutí slova arcibiskupa Lefebvra:

„Proč nás exkomunikují? Je to proto, že chceme zůstat katoličtí, protože je nechceme následovat v tomto duchu ničení Církve. ‚Protože nechcete jít s námi, exkomunikujeme vás.‘ Velmi dobře, děkujeme vám. Dáváme přednost tomu, že budeme exkomunikovaní. Nechceme se podílet na tomto příšerném díle v Církvi, které se děje v posledních 20 letech.“

„V ten den, kdy znovu uznají Našeho Pána, Krále národů, nebudeme to my, kdo se znovu připojí k Církvi, ale oni, kteří se vrátí zpět do Církve, kde jsme my zůstali.

2009–2011

„Exkomunikace“ byly v lednu 2009 „zrušeny“, čímž byl splněn i druhý požadavek, na němž se členové GREC dohodli v roce 2000. Jednání s Římem nyní přestávají být utajovány a neprodleně jsou zahájeny „naukové rozhovory“.

V dubnu 2009 generální představený FSSPX biskup Fellay prohlašuje: „Židé jsou naši starší bratři.“ (zdroj)

Na straně římských teologů se jich zúčastnil mj. Charles Morerod OP, člen GREC. V prosinci 2011 byl jmenován a konsekrován na biskupa diecéze Lausanne, Genève a Fribourg, kde se nachází nejvýznamnější seminář FSSPX (Écône).

2012

Arcibiskup Di Noia připouští: Cílem je obrátit FSSPX ke koncilnímu myšlení:

„Hluboký závazek Církve ke smíření s židovským lidem je dnes zosobněn Benediktem XVI. Ekumenický koncil přivodil zásadní změnu. Poté především Jan Pavel II. vyjasnil Pavlovo poselství, že judaismus a Židé mají jedinečné místo v dějinách spásy. Nikdo nemůže popřít, že pontifikát Karola Wojtyly znamenal velký posun v teologickém chápání judaismu v rámci katolické Církve. …

Druhý vatikánský koncil odsoudil antisemitismus a představil pozitivní obraz judaismu. Jan Pavel II. nás při poznávání významu židovského lidu pro křesťany samotné zavedl ještě dále. Jde o nový koncept, o němž víme, že jej tradicionalisté nebudou schopni ihned přijmout. Přesvědčit je si vyžádá čas a v tomto ohledu musíme být trpěliví.“ (rozhovor pro Vatican Insider)

Dopis Msgr. Alfonso de Galarreta, Msgr. Bernarda Tissier de Mallerais a Msgr. Richarda Williamsona, tří biskupů FSSPX, generálnímu představenému:

„Cožpak nevidíme již nyní v Bratrstvu příznaky ochabnutí ve vyznávání víry? A to, že za abnormální je už označováno opačné jednání? Bezprostředně před svěcením biskupů v roce 1988, kdy mnoho dobrých věřících naléhalo na arcibiskupa Lefebvra, aby dosáhl praktické dohody s Římem, která otevře široké pole pro apoštolát, vyjevil své myšlenky čtyřem novým biskupům: „Široké pole pro apoštolát možná, ale v obojakosti, ve snaze jít současně dvěma protikladnými směry a to by skončilo naší zkázou.” Jak bychom mohli být poslušní a pokračovat v hlásání úplné pravdy? Jak bychom mohli dosáhnout dohody, aniž by se Bratrstvo „nezkorumpovalo” v protikladech? Když se o rok později zdálo, že Řím činí opravdová gesta vstřícnosti ve vztahu k tradici, byl arcibiskup Lefebvre stále ostražitý. Bál se, že jsou to jenom „manévry k tomu, abychom byli odděleni od co největšího počtu věřících. Toto je perspektiva, v níž se zdá, že vždy dávají o něco více a jdou dokonce velmi daleko. My musíme zcela přesvědčit naše věřící, že to není nic více, než jen manévry, že je nebezpečné odevzdat se do rukou koncilních biskupů a modernistického Říma. Je to největší nebezpečí, které našim lidem hrozí. Jestliže jsme dvacet let bojovali proto, abychom se vystříhali koncilních omylů, nebylo to proto, abychom se nyní sami odevzdali do rukou těch, kteří tyto omyly vyznávají.” Po vzoru arcibiskupa Lefebvra je typickým znakem Bratrstva nejen jmenovitě poukazovat na omyly, nýbrž účinně a veřejně vzdorovat římským autoritám, které je šíří.

Dopis biskupa Fellayho papeži Benediktu XVI., 17. června 2012:

Naneštěstí, v současném kontextu Bratrstva nebude nová deklarace [členy FSSPX] akceptována. … Věřil jsem, že jste ochoten odložit na později vyřešení sporů, které ještě přetrvávají nad některými body Koncilu a liturgické reformy, stejně jako Florentský koncil přešel mlčením otázku týkající se rozvodu z důvodu cizoložství mezi Řeky, aby dosáhl jednoty. Tomuto přístupu jsem se oddal, přes poměrně silný odpor v řadách Bratrstva a významné obtíže. A mám v úmyslu vyvíjet veškeré úsilí ke sledování této cesty tak, aby bylo dosaženo potřebných vyjasnění.“ 

Oběžný dopis generálního sekretáře FSSPX představeným distriktů, seminářů a autonomních domů FSSPX (25. června 2012):

„Dále informuji všechny členy kapituly, že na základě Can. 2331 §1 a 2 CIC 1917 (nový kodex Can. 1373), generální představený zbavil bp. Williamsona [práva] účasti na kapitule kvůli jeho postoji volání ke vzpouře a opakované neposlušnosti. Rovněž mu byl udělen zákaz přijet na svěcení do Écône.

Konečně, bp. Fellay rozhodl odložit svěcení dominikánů v Avrillé a kapucínů z Morgonu, která se měla konat v Écône 29. června. Tento odklad svěcení je motivován pouze přáním ujistit se o loyalitě těchto společenství před vložením rukou na jejich kandidáty.“

(Dominikáni z Avrillé dlouhodobě kritisují snahy o dohodu s modernistickým Římem a jsou součástí „hnutí Resistance“ – „Odporu“.)

2. července 2012 byl arcibiskup Müller byl jmenován prefektem Kongregace pro nauku víry. Nedlouho předtím v rozhovoru pro časopis ZEIT ONLINE prohlásil:

„FSSPX se musí plně vrátit do katolické Církve a uznat autoritu papeže, rozhodnutí Druhého vatikánského koncilu a současné kanonické právo. Pokud to udělají, tak také akceptují, že seminář v Zaitzkofenu spadá pod dohled Řezenské diecéze. Ten seminář by měl být uzavřen a studenti by měli odejít do seminářů ve svých vlastech. …

Všichni čtyři biskupové FSSPX by měli resignovat a nadále se nevyjadřovat k církevním záležitostem. Měli by vést příkladný život prostých kněží a kaplanů jako součást odčinění škod, které způsobilo jejich schisma.“

V říjnu 2012 byl biskup Williamson vyloučen z FSSPX. Podobně dopadla řada dalších kněží, kteří upozorňovali na nebezpečí smiřování FSSPX s představiteli koncilního náboženství. Někteří odešli sami, byvše špehováni či jinak šikanováni (např. P. Salenave, když byl na mši sv. mimo priorát, přestavěný mu zkontroloval jeho soukromou mailovou schránku a zjistiv, že je ve styku s „odporem“, okamžitě po jeho příjezdu ho nechal sbalit si kufr a vyhodil ho na ulici; bylo to v neděli v 9 hodin večer, v zimě).

Podobně byli šikanováni i někteří věřící. Jeden případ z mnoha: Pan Gerhard Jacobi, stár 89 roků, bojovník proti nacismu, se v roce 2007 spolupodílel svými celoživotními úsporami na koupi kaple pro FSSPX nedaleko Hannoveru. 16. 4. 2014 mu představený distriktu písemně sdělil, že je pro FSSPX persona non grata, a zakázal mu chodit do kaplí a domů FSSPX, zvláště do kaple, kterou ze svých úspor spolufinancoval. Důvodem zákazu má být „dlouhodobé šíření zlého ducha ve společenství věřících“ (tj. kritika nového směřování). (zdroj)

P. Arnaud Rostand, představený US distriktu FSSPX, 27. října 2012 v Post Falls, ID přiznal, že odepřel svaté přijímání člověku, který kritisoval vedení FSSPX (vyjadřoval své obavy o směřování FSSPX k toleranci vůči neomodernismu; zdroj).

Připomeňme, že podle kanonického práva lze svaté přijímání odepřít pouze těžkým hříšníkům, a to jen v situaci, kdy je jejich hřích veřejně známý. Jsou tedy dvě možnosti: buď je kritika biskupa Fellayho těžkým hříchem, nebo se FSSPX neřídí Kodexem kanonického práva katolické Církve, ale jakožto „církev biskupa Fellayho“ (formulace použitá P. Rostandem) nějakým vlastním kodexem… V každém případě jde o vzorovou ukázku sektářského smýšlení, kterého je uvnitř FSSPX tím více, čím více se přibližuje koncilní Novocírkvi.

2013

Kardinál Bergoglio 12. prosince 2012, 3 měsíce před svým zvolením papežem, oslavil Chanuku v synagoze.

Kardinál Bergoglio 12. prosince 2012, 3 měsíce před svým zvolením papežem, oslavil Chanuku v synagoze.

P. Sten Sandmark FSSPX o návštěvě Benedikta XVI. v lutheránském kostele prohlásil:

„Jako katolík nejsem proti tomu, co papež koná, ale neslyšel jsem k tomu žádné vysvětlení. Takže na tuto věc nemám žádný vlastní názor.“

V březnu byl zvolen papežem kardinál Jorge Mario Bergoglio SJ, zatím zřejmě největší liberál a modernista na papežském stolci, oblíbenec marxistů, rabína Skorky a zednářů. Velmistr Velkého orientu Itálie Gustavo Raffi den po zvolení papeže Františka vydal prohlášení, kde vyjádřil radost zednářů a naději, že „nic nebude v Církvi jako dřív“ a že bude nový papež následovat „jaro II. vatikánského koncilu“. Gratulace přišla i z Velké lóže Argentiny. Při návštěvě papeže na Filipínách v lednu 2015 byli tamní zednáři jednou ze skupin, které ho vítaly. (zdroj)

V říjnu se sešel kard. Hoyos s papežem Františkem. P. Claude Barthe, člen GREC, je tohoto názoru:

„Kardinál Hoyos se svého času velmi usilovně snažil vysvětlovat, že FSSPX není tak úplně schismatické. Je možné, že jeho dlouhý rozhovor s papežem Františkem v říjnu 2013 měl na papeže velký vliv.“ (zdroj)

V prosinci se Biskup Fellay a jeho dva asistenti tajně sešli s papežem Františkem a abp. Pozzem z komise Ecclesia Dei. Setkání vyšlo najevo až po 5 měsících, 10. května 2014, kdy je prozradil vatikanista A. Tornielli. Schůzky se zúčastnil rovněž liberální kněz P. Emmanuel du Chalard de Taveau, který po dlouhá léta působí v uskupení GREC, majícím za cíl liberalizaci FSSPX a jeho začlenění do koncilních struktur.

2014

Duchovní správce kostela sv. Pia V. v Cebu na Filipínách P. John Hattrup FSSPX vydal na základě varování představeného asijského distriktu FSSPX oznámení, že „pokud bude v naší kapli někdo přistižen, jak aktivně propaguje tuto skupinu [Resistance], budou této osobě odepřeny svátosti“ (zdroj). Opět ukázka sektářského smýšlení a nerespektování Kodexu kanonického práva katolické Církve.

P. Tomáš Stritzko v Informačním letáku FSSPX v ČR č. 137 – duben/květen 2014 napsal:

„Msgr. Bernard Fellay … řekl, že ujednání, o kterém se jednalo v roce 2012, by bylo pro nás sebevraždou, a to nejen s ohledem na současný pontifikát, ale i s ohledem na situaci za pontifikátu Benedikta XVI., proto ukončil další jednání…“

O pouhých několik měsíců později, v pátek 19. září 2014 přijal papež František sekretáře komise Ecclesia Dei arcibiskupa Pozza.

Hned následující úterý jednal biskup Fellay a jeho dva asistenti s vedením Kongregace pro nauku víry a komise Ecclesia Dei. Tiskový úřad Svatého Stolce vydal toto prohlášení:

„V úterý 23. září dopoledne, od 11 do 13 hodin se v budově Kongregace pro nauku víry uskutečnilo srdečné setkání mezi kard. G. L. Müllerem, prefektem KpNV, a bp. B. Fellaym, generálním představeným Bratrstva sv. Pia X. Setkání se rovněž zúčastnili arcibiskupové L. Ladaria Ferrer SI, sekretář jmenované kongregace, J. A. Di Noia, pomocný sekretář, a G. Pozzo, sekretář Papežské komise Ecclesia Dei, jakož i P N. Pfluger a P. A.-M. Nély.

Během setkání byly probrány některé problémy věroučné a kanonické povahy a bylo rozhodnuto, že se bude postupně a v rozumném časovém období pokračovat cestou překonávání těžkostí s ohledem na předpokládané plné smíření.

Komentář P. Claude Bartha z GREC: „“Progresista“ František by nebyl nešťastný, kdyby uspěl tam, kde „fundamentalista“ Benedikt selhal.“

Do očí bijící nekonsistence výroků představitelů FSSPX.

Do očí bijící nekonsistence výroků představitelů FSSPX v jejich oficiálních publikacích.

5. října 2014 jistý „velmi moudrý, znalý a velice vlivný klerik“ napsal na vlivném koncilně-konservativním blogu Rorate Caeli:

Můžeme dokonce říci, že kontakty mezi představenými FSSPX a římskými úřady zodpovědnými za „případ“ FSSPX zatím nikdy nedosáhly tak vysokého stupně srdečnosti. Jean-Marie Dumont, dopisovatel francouzského katolického měsíčníku Famille chrétienne, dokonce zmiňuje diskrétní návštěvu arcibiskupa Gioda Pozza, sekretáře komise Ecclesia Dei, v Écône (pravděpodobně spíše myslel Generální Dům Bratrstva sv. Pia X. v Menzingenu, rovněž ve Švýcarsku).

27. listopadu generalát FSSPX rozeslal všem kněžím FSSPX „důvěrnou“ informaci, že v prosinci se uskuteční diskrétní schůzka mezi biskupem Fellaym, některými kněžími a kard. Brandmüllerem v semináři FSSPX v Zaitzkofenu. Můžeme jen spekulovat o důvodech rozšíření této informace, neboť tvrdit, že schůzka je diskrétní a zároveň o ní informovat všech bezmála 600 kněží FSSPX nedává smysl. Více zde. Setkání se uskutečnilo 5. prosince.

Koncem roku poskytl druhý muž ve vedení FSSPX P. Pfluger rozhovor, který ukazuje, že „P. Pfluger chce nechat za sebou antiliberální Bratrstvo arcibiskupa Lefebvra a přetvořit jej na Novobratrstvo, které bude ladit s Novocírkví Druhého vatikánského koncilu“ (více zde).

2015

16. ledna navštívil biskup Schneider seminář FSSPX ve Flavigny ve Francii, 11. února pak seminář ve Winoně v USA a setkal se zde s 80 kněžími z celého US distriktu FSSPX.

V únoru vydal kanadský distrikt FSSPX na svém webu pochvalný článek o kardinálu Branmüllerovi a jeho návštěvě v semináři FSSPX, kterou okomentoval slovy: „… toto je další příležitost jak zjistit, zdali je Církev připravena přijmout tradiční katolíky jako katolíky.“ 

V březnu prior FSSPX v Perpignanu P. de la Motte odmítl udělovat svátosti 87leté paní V., které chodila do místní kaple po mnoho desetiletí. Provinila se tím, že jednu neděli pozvala k sobě domů bp. Williamsona, který tam sloužil mši sv., pronesl přednášku o antiliberálních encyklikách a dal si s ní a několika přáteli čaj.
Když se jeden věřící zajímal, jaký veřejný hřích tato paní spáchala, že jí byly odepřeny svátosti, pan prior odpověděl, že paní V. varoval, když se poprvé dozvěděl o jejím plánu pozvat bp. Williamsona. Vše, co po ní žádá je, aby napsala dopis, kde se omluví za toto pozvání a slíbí, že upustí od proselytismu pro falešný (sic) odpor a že budoucnu k sobě domů nepozve „žádnou osobu z odporu“ (sic).
Bezradná paní V. se zeptala kaplana svého priorátu, kde tedy může splnit svou velikonoční povinnost. Ten jí blahosklonně odpověděl, že může jít do místního kostela spravovaného FSSP. 
O věci byl informován i P. Christian Bouchacourt, nedávno jmenovaný představený francouzského distriktu [proslulý výrokem „Židé se nedopustili Bohovraždy“], který prohlásil, že opatření P. de la Motte schvaluje a podporuje. Mezitím se P. de la Mote rozhodl připojit ke koncilní církvi a Bratrstvu sv. Petra. Jeden z jeho dosavadních kaplanů prohlásil k věřícím, že „P. de la Motte odchází od FSSPX do služeb diecéze Versailles“ a žádá všechny přítomné, aby se zdrželi jakýchkoliv projevů odsuzování. 
Nový prior P. Rousseau pokračuje v politice vydírání, kterou začal jeho předchůdce. 

19. března byl konsekrován biskupem P. Jean-Michel Faure, kněz, jehož chtěl konsekrovat už arcibiskup Lefebvre. Generalát FSSPX tuto konsekraci ostře odsoudil, čímž dal za pravdu těm, kteří tvrdí, že se FSSPX od časů arcibiskupa Lefebvra změnilo a ochablo v obraně katolické tradice. Mezi skutečností, že roku 1991 tři biskupové FSSPX konsekrovali biskupa Rangel pro diecézi Campos a odsouzením konsekrace biskupa Faure je zjevná nekonsistence.

Sekretář komise Ecclesia Dei Msgr. Pozzo pak generalát FSSPX za toto odsouzení pochválil a prozradil:

Oceňujeme prohlášení Generálního Domu FSSPX, které je velice jasné. …
Dialog s FSSPX pokračuje. Uskutečnilo se několik setkání (viz např. zde a zde, pozn. red.) a jsou plánována další s určitými preláty, za účelem hlubšího vyjasnění problémů, které zůstávají, ve vztahu důvěry. Vedle zbývajících naukových problémů jsou to interní problémy Bratrstva. …
Papež očekává, že FSSPX se rozhodne vstoupit (do [koncilní] církve) a my jsme na to připraveni s kanonickým projektem, který už je znám, konkrétně vytvoření personální prelatury. Ještě potřebujeme trochu času než budou věci vnitřně vyjasněny (v rámci FSSPX) a biskup Fellay získá dostatečně široký konsensus k provedení této akce.“ (La Croix, 20. března 2015)

V Argentině bylo v dubnu FSSPX arcibiskupem Buenos Aires kardinálem Mario Poli „oficiálně přijato do katolické církve“, píší nejčtenější argentinské noviny Clarin s komentářem:

„Návrat lefebvristů do Církve v Argentině, který se zřejmě uskutečnil se schválením papeže Františka, pokládají lidé z blízkosti papeže za úspěch, protože to znamená, že alespoň jeden sektor následovníků Lefebvra přijal Druhý vatikánský koncil.“

Jeden jihoamerický katolík k tomu poznamenává:

„Vyvrátí FSSPX alespoň tvrzení, že jeho argentinský sektor přijal Druhý vatikánský koncil? Aby bylo jasno: nevěřím, že oficiálně přijali koncil. Mohu se mýlit, ale doufám, že ne. Ale pro obecné dobro, když noviny s vysokou čteností prohlásí, že jste přijali koncil, a vy citujete tyto noviny na své oficiální stránce, měli byste být informováni o historii té záležitosti a o tom, co tyto noviny tvrdí. Takže přijalo FSSPX koncil? Vysvětlí to? S odsouzením konsekrace biskupa Faura přispěchali rychle, dokonce rychleji, než Řím (a intensivněji, pozn. překl.). Budou ale mlčet k tomuto veřejnému nařčení, že přijali Druhý vatikánský koncil, kterého se dopustily sekulární noviny, které radostně citovali?“

V květnu bylo oznámeno, že novým rektorem semináře FSSPX v Austrálii bude jmenován P. Daniel Themann, stár 35 let, knězem je teprve 6 let. Proslul zejména výrokem „Většina zednářů se nedopouští hříchu tím, že jsou zednáři“. Největší zásluhy si ale zřejmě získal svou přednáškou Resistance to What?, obhajující současnou politiku biskupa Fellayho (kritické analýzy této přednášky jsou zde a zde). Jakožto rektor semináře se stává členem generální kapituly, která mj. volí generálního představeného FSSPX.

V červnu a červenci zaslal právník francouzského distriktu FSSPX dominikánům z Avrillé serii výzev požadujících odstranění citací arcibiskupa Lefebvra z internetových stránek dominikánů. Mj. napsal:

Jako univerzální dědic pana Monsignora Marcela LEFEBVRA je náboženské sdružení „Kněžské bratrstvo sv. Pia X.“ vlastníkem duševního vlastnictví zesnulého, tedy také vlastníkem všech autorských práv ke zmíněnému dílu.
Z tohoto titulu se ohrazuje proti tomu, aby kdokoliv – a zejména Dominikáni z Avrillé – toto dílo užíval. 

Důvodem těchto výzev je pravděpodobně to, že slova arcbiskupa Lefebvra usvědčují současné vedení Bratrstva ze zrady jeho odkazu. Více zde.

V červenci vedení Francouzského hnutí katolické mládeže (MJCF), které se dosud svěřovalo do duchovního vedení FSSPX, vydalo prohlášení, v němž upozornilo na rozpory mezi prohlášeními představitelů FSSPX v posledních letech a učením Církve či výroky abp. Lefebvra a jiných pravověrných kněží a biskupů. Vedení MJCF vyjádřilo znepokojení nad situací v tradičním hnutí a odmítlo se „podílet na této slepotě myslí“.

Nedlouho poté vydala deklaraci vyjadřující „roztržku s Menzingenem“ (sídlem vedení FSSPX) i generální kapitula řádu Rytířů Panny Marie. Členové tohoto řádu mimo jiné byli těmi, kdo zakoupili a předali Bratrstvu sv. Pia X. do užívání nemovitosti v Écône, aby zde mohl být založen kněžský seminář.

Podle neověřených informací, leč z důvěryhodných zdrojů, se počátkem srpna konala tajná mimořádná kapitula FSSPX, která se zabývala především „doktrinální preambulí“. Konání mimořádné kapituly před „kanonickou normalisací“ bylo podmínkou řádné kapituly z r. 2012.

1. září byl zveřejněn dopis papeže Františka arcibiskupovi Rinu Fisichellovi, předsedovi Papežské komise pro novou evangelizaci, kde mj. stojí:

„Poslední úvaha se týká těch věřících, kteří si z různých důvodů zvolili navštěvovat kostely, v nichž celebrují kněží Bratrstva sv. Pia X. Tento Jubilejní rok milosrdenství nevylučuje nikoho. Z různých stran mi několik bratrů biskupů říkalo o jejich dobré víře a svátostné praxi spojené však z pastoračního pohledu s nesnadnou situací. Věřím, že v blízké budoucnosti mohou být nalezena řešení k obnovení plného společenství s kněžími a představenými Bratrstva. Mezitím, motivován potřebou reagovat pro dobro těchto věřících, ze své vlastní moci stanovuji, že ti, kteří během Svatého roku milosrdenství přistoupí u těchto kněží Bratrstva sv. Pia X. ke slavení svátosti smíření, platně a zákonně získají odpuštění svých hříchů.“

Vedení FSSPX vyjádřilo papeži „vděčnost za toto otcovské gesto“. „Svatý rok“, u jehož příležitosti papež udělil FSSPX zpovědní jurisdikci, začíná 8. prosince 2015, přesně 50 let od konce Druhého vatikánského koncilu, jehož je oslavou.

V září 2015 byl biskup Charles Morerod OP, člen GREC a zástupce Říma při „naukových rozhovorech“ s FSSPX (2009–2011), zvolen na období 2016–2018 předsedou švýcarské biskupské konference. Ve Švýcarsku se nachází sídlo vedení a významný seminář FSSPX.

žaby

(přehled bude čas od času doplňován o aktuální události)

__________________________________________________

Více o GREC viz zdezdezdezde a zde. K tématu viz také tento komentář z blogu REX!:  Quo Vadis FSSPX? (2014)

Similar articles