Sv. Basil Veliký o manželství

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Sv. Basil Veliký o manželství 436

Sv. Basil se svými mnichy pozorně četl evangelium a patřičně jim je vysvětloval. Nakonec tyto úryvky s příslušnými asketickými poznámkami kolem roku 360 sepsal a zůstavil pod jménem Moralia, rozdělené do osmdesáti pravidel. Sedmdesáté třetí pravidlo dává pokyny ohledně manželství [Jiří Novotný, Basil Veliký a jeho doba, 1999, str. 163]:

I. Muž se nemá oddělovat od ženy ani žena od muže, pouze když jeden je přistihnut při cizoložství nebo je překážkou zbožnosti. (Mt 5, 31–32; Lk 14, 26; Mt 19, 9; 1 Kor 7, 10–11)

II. Když muž propustí ženu, není mu dovoleno vzít si druhou, ani nelze druhému tu manželem zapuzenou vzít si za ženu. (Mt 19, 9)

III. Muži mají milovat své ženy láskou, kterou miloval církev Kristus, který se za ni vydal, aby ji posvětil. (Ef 5, 25–26, 28)

IV. Ženy mají být poddané svým mužům, jako i církev je poddána Kristu, a to aby plnily vůli Boží. (Ef 5, 22–24; Tit 2, 4–5)

V. Ženy se nemají strojit k získání krásy, ale veškerou snahu a starost vynakládat na dobré skutky, a to považovat za skutečnou a křesťanským ženám odpovídající ozdobu. (1 Tim 2, 9–10)

VI. Ženy mají mlčet v církvi a doma stále pátrat, jak se líbit Bohu. (1 Kor 14, 34–35; 1 Tim 2, 11–15)

Roku 377, nebo 378 pronesl sv. Basil během pěti dnů předvelikonočního půstu devět kázání vykládajících prvních dvacet pět veršů knihy Genesis. Soubor těchto kázání je znám pod řeckých názvem Hexaémeron. Kázání ve výkladu sledují doslovný smysl textu a kromě věroučného poučení předkládají posluchačům k následování mravní vzory z přírody. V sedmém kázaní (O tvorstvu vodním) využívá sv. Basil v antice velmi rozšířenou smyšlenku o zmijích a murénách k poučení manželů [Basil z Caesareje, Devět kázání o stvoření světa, 2004, str. 227, 229]:

„Muži, milujte své ženy,“ (Ef 5, 25) i když vstoupíte do svazku manželského jako dva vzájemně cizí lidé. Přirozené manželské pouto, jho, které přijmete spolu se svatebním požehnáním, nechť vás dva spojí vjedno.

Zmije, nejnebezpečnější ze všech hadů, si svého manželského druha hledá tak, že jde za mořskou murénou, ohlásí se jí sykotem a vybízí ji, aby se vynořila z hlubin a manželsky se s ní spojila. Muréna jedovatého hada vyslyší a spojí se s ním.

Co tím chci říci? Že i tehdy, je-li muž krutý a surový, musí to jeho žena strpět a je nepřípustné, aby se pod jakoukoli záminkou manželský svazek rušil. Bije tě? Přesto je to tvůj manžel. Pije? Přesto je s tebou spjat přirozeným poutem. Je krutý a mrzutý? Přesto je už tvou nedílnou součástí, a to součástí nejdrahocennější.

Nechť však i manžel slyší, k čemu ho nabádám. Zmije se z úcty k manželství svého jedu zbavuje, a tebe úcta k vašemu svazku nevede k tomu, abys svou příkrost a nelidskost odložil stranou? Zmije nám ostatně možná poslouží jako užitečný příklad ještě v něčem jiném, protože spojením zmije a murény nám vlastně příroda ukazuje, co je to cizoložství. Ať si tedy ti, kdo mají v úmyslu dopustit se manželské nevěry, uvědomí, jakému plazu jsou podobni. Jediným cílem, k němuž tím mířím, je, abychom všestranně napomáhali budování církve. Nechť své vášně prostopášníci drží na uzdě, pamětlivi příkladu suchozemských i mořských živočichů.

Vasily_Veliky_Vatoped

Similar articles