Týdenní rozjímání: Neděle dvacátá po Sv. Duchu

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Týdenní rozjímání: Neděle dvacátá po Sv. Duchu 92

NEDĚLE DVACÁTÁ PO SV. DUCHU.

Jan IV. 46–53.037

„Ježíš přišel zase do Kány galilejské, kdež byl učinil vodu vínem.“ (v. 46.)

Chodíváme rádi na místa, kde jsme vykonali něco dobrého; ale jděme tam jen proto, abychom tam vykonali něco ještě lepšího.

A kdybychom nemohli vykonati vše, co bychom si přáli, pak vykonejme aspoň to, co můžeme.

Nabídněme vody, nemáme-li nic lepšího: Pán Ježíš ji změní ve víno tím, že nám připočte k zásluze ten náš dobrý skutek – třebaže nepatrný, ale – přece jen vykonaný z lásky k bližnímu.

Předsevzetí: Použiji každé příležitosti k vykonání něčeho dobrého.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, který dovedeš změniti slabost v sílu, učiň, pokorně prosím, tento zázrak i s mou duší.

 

PONDĚLÍ.

„A jeden úředník královský… prosil ho, aby přišel a uzdravil syna jeho.“ (v. 47.)

Ten mladík byl blízek smrti – „počínal umírati“.

I kdybychom byli již v největší bídě, jen se utecme k Pánu Ježíši: On pomůže.

A i když již se zdá všecko ztraceno a všichni se vzdávají naděje, doufejme ještě: Pán Ježíš jediným slovem může vše zachrániti.

Ale než zakročí, čeká třeba jen na jediné slovo našich úst, jen jediný vzdech našeho srdce.

Předsevzetí: V každém pokušení, v každém soužení budu se utíkati k Pánu Ježíši.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, je mi dobře známa má bezmocnost, a proto se chci ve všech svých úzkostech utíkati k Tobě a jenom k Tobě.

 

ÚTERÝ.

„Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.“ (v. 48.)

Nač žádati věcí mimořádných? Jděme cestou obvyklou. Vizme Pána Ježíše: není méně obdivuhodný a jeho božství nezáří méně v obyčejném běhu života než v zázracích, které koná.

Tak i my: buďme důstojní, ale prosti i při vykonávání zcela nepatrných skutků.

Budeme-li konati všechno jako Pán Ježíš, budeme – aspoň v očích Božích – velikými.

Předsevzetí: Budu hleděti, abych konal vše dle požadavků svého stavu.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej mi pochopiti, že svatost nebo dokonce velikost nespočívá ve skutcích mimořádných, ani v zázracích, nýbrž v dokonalosti skutků běžných a obyčejných.

 

STŘEDA.

„Pane, pojď, prve než umře syn můj.“ (v. 49.)

Nedávaje se odbýti zdánlivou výčitkou otec mladíkův vytrvale opětuje svou prosbu.

Tak jednejme také i my.

I kdyby se nám zdálo, že nás Bůh odmítá, neztrácejme mysli, vytrvejme a prosme. Modlitba má mocný vliv na srdce Boží.

Předsevzetí: Vytrvám v modlitbě, dokud nebudu vyslyšen.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, nepokládej mi, prosím, za zlé, že Tě budu tak dlouho obtěžovati svými modlitbami, dokud se nedočkám uskutečnění těch plánů, které jsi mi vnukl, k Tvé slávě, k mému zdokonalení a ke spáse duší.

 

ČTVRTEK.

Jdi, syn tvůj je živ.“ (v. 50.)

Víra obdrží všechno. Ovšem je možno, že nám někdy časné výhody tohoto světa budou odepřeny, zato ale budou nahrazeny dary řádu nadpřirozeného.

Prosme především o život duše – pak budeme jistě vyslyšeni.

Předsevzetí: Budu se modliti a přitom jednati, budu jednati a při tom se modliti.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi, abych i já slyšel brzo z Tvých svatých úst to ujištění: Jdi, tvá duše žije, je uzdravena ze svých chyb.

 

PÁTEK.

„Člověk ten uvěřil slovu, které mu pravil Ježíš, a šel.“ (v. 50.)

Promluvil-li Pán Ježíš, ať již ústy představených nebo vnuknutím své milosti, věřme a jděme.

I když se nám to zdá neuvěřitelným a nemožným, jděme přec.

Nemožné se stane, neuvěřitelné se uskuteční: stačí, že Pán Ježíš promluvil…

A tak ten člověk – ještě než došel domů – potkal se svými služebníky, kteří mu šli naproti s radostnou zvěstí, že syn jeho žije.

Předsevzetí: Poslechnu vůle Boží hned, jakmile ji poznám.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, vnukni mi, prosím, víru ochotnou a živou, která by mne pudila přijmouti bez váhání všechny Tvé rozkazy a Tvá vnuknutí.

 

SOBOTA.

„I uvěřil on sám i celý dům jeho.“ (v. 53.)

Jsou různé stupně ve víře.

Ten úředník zpočátku prostě věří slovu Pána Ježíše, kterým mu ohlašovali uzdravení jeho syna.

Pak, když na své vlastní oči poznal pravdivost toho, co věřil, tu se jeho víra povznáší a šíří.

Povznáší se: neboť nyní již věří ve všemohoucnost Pána Ježíše a v jeho božství.

Šíří se: neboť on ji sděluje všem, na něž může jeho vliv působiti, celému svému domu.

„Uvěřil on sám i celý dům jeho.“

Předsevzetí: Uvěřím a uvidím.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, věřím, ale prosím, abys rozmnožil víru mnou a dej, abych za svou počáteční věrnost ve víře zasloužil si stálé její zdokonalování.

Tagged with: ,

Similar articles