Sv. Augustin: Nevěřte heretikům, když říkají, že věří
„Každý kdo věří, že Ježíš je Kristus, zrodil se z Boha.“ Kdo nevěří, že Ježíš je Kristus? Kdo nežije tak, jak Kristus přikázal. Mnozí totiž říkají: „Věřím,“ ale víra bez skutků nás nespasí. Dílem víry je láska. Apoštol Pavel říká: „Víra, která skrze lásku působí.“ (Gal 5, 6) Skutky, které jsi vykonal dříve, než jsi uvěřil, buď neznamenají nic, nebo, byly-li dobré, vyšly naprázdno. Jestliže neznamenaly nic, byl jsi jako člověk bez nohou nebo chromý. Byly-li dobré, než jsi uvěřil, sice jsi chodil, ale chodil jsi po nesprávné cestě. Spíše jsi bloudil, než šel ke svému cíli. Choďme, ale choďme po správné cestě. Kdo nejde po cestě, jde bez cíle a obtížně. Čím více schází se správné cesty, tím více bloudí. Která je to cesta, kterou máme jít? Kristus praví: „Já jsem cesta.“ (J 14, 6) Co je to za vlast, kam jdeme? Kristus pravil: „Já jsem pravda.“ S ním jdeš, k němu jdeš, v něm spočineš. Abychom však s ním šli, přichází k nám. My jsme byli totiž daleko od něho, z daleka jsme přicházeli. A nebylo dost na tom, že jsme přicházeli z daleka. Byli jsme i nemocní. A těžko jsme šli. K nemocným šel lékař a stal se naší cestou. Dejme se jím uzdravit a jděme s ním.
Znamená to věřit, že Ježíš je Kristus, Mesiáš, jak věří křesťané, kteří jsou jimi nejen podle jména, ale i svými skutky a životem. Ne jak věří démoni, neboť „i zlí duchové věří, ale třesou se“ (Jak 2, 19). Na co jiného se ve své víře zmohli než na ta slova: „Víme, kdo jsi, jsi Boží syn“? Co řekli démoni, to řekl i Petr. Když se Pán ptal, kdo je a za koho jej lidé pokládají, odpověděli mu učedníci: „Jedni tě považují za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ A Ježíš: „Vy pak za koho mne pokládáte?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Kristus, Syn Boha živého.“ Uslyšel pak od Pána: „Blahoslavený jsi Šimone, synu Janův, neboť tělo a krev ti to nezjevily, nýbrž Otec můj, jenž je v nebesích.“ Pohleďme, jak jej za tuto víru pochválil! „Ty jsi Petr a na té skále založím svou Církev?“ Co znamená: „Na té skále založím svou Církev“? Na této víře, na tom, co řekl: „Ty jsi Kristus, Syn Boha živého,“ na tom „založím svou Církev“. Velká pochvala. Petr tedy říká: „Ty jsi Kristus, Syn Boha živého.“ Démoni říkají: „Víme, kdo jsi; jsi Boží Syn, Svatý Boží.“ Stejně Petr i démoni. Stejná slova, nikoli stejné přesvědčení. A z čeho poznáme, že to Petr říkal z lásky? Poněvadž víra křesťana pramení z lásky. Démoni Krista nemilují. Petr to řekl, protože měl Krista rád. Démoni proto, aby se Krista zbavili. Než řekli: „Víme, kdo jsi; ty jsi Boží Syn,“ křičeli: „Co je ti po nás. Přišel jsi sem, abys nás před časem trápil?“ (Mt 8, 29) Něco jiného je vyznávat Krista, abys ho měl u sebe, a něco jiného vyznávat Krista, abys jej od sebe odehnal. Vidíte tedy, že to „kdo věří“ znamená živou víru, ne takovou, jakou mnozí mají. A tak, bratři, nedejte na slova heretiků, když říkají: „I my věříme.“ Nevěřte jen slovům, ale posuzujte je podle skutků. Proto jsem uvedl za příklad démony.
Zdroj: Šestá patristická čítanka. Praha 1989, s. 85–86, přeložil J. Novák. Obraz: Sv. Augustin káže heretikům, konec 15. století, dílna mistra Paua Vergóse.
