Týdenní rozjímání: Neděle druhá po Velikonoci

Úvod k rozjímání >

NEDĚLE DRUHÁ PO VELIKONOCI.

Jan X, 11–16.

„Já jsem pastýř dobrý.“ (v. 11.)

Dobrý pastýř vodí, živí i brání.

Pán Ježíš nás vodí svým slovem i svým příkladem. Živí nás svým tělem i krví svou v nejsvětější Svatosti.

Chrání nás svým křížem proti nepřátelům, proti peklu, proti světu i proti tělu.

Předsevzetí: Budu následovati svého pastýře Ježíše Krista.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych se vždy k Tobě utíkal s důvěrou jako ovečka k svému pastýři.

PONDĚLÍ.

„Dobrý pastýř dává život za ovce své.“ (v. 11.)

Chápeme cenu duše? Stojí život božského pastýře.

Ježíš, věčná moudrost, nedával by svůj život za duši, kdyby duše takové ceny neměla.

Proto musím obětovati vše na záchranu duší, především své a pak duší svých bližních, jichž cena je táž.

Předsevzetí: Chci žíti a umírati pro spásu duší.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, posiluj mne, abych i já se dovedl obětovati za své bližní.

ÚTERÝ.

„Nájemník vida vlka, an jde, opouští ovce a utíká.“ (v. 12.)

Vlk představuje bludaře, sofisty, pohoršlivce a všechny ty, kdo hledí ničiti duše a kaziti je slovem nebo příkladem.

Nepotíráš-li blud a nepravost, pak je to nejspíše proto, že máš zájem šetřiti jich. Ale pak nejsi pastýř, pak jsi zaprodanec, nájemník.

Předsevzetí: Musím býti horlivý proti bludu, příčině to hlavní všech nepravostí.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, vnukni mi, prosím, stálou nenávist a svatý hněv proti bludu a nepravosti.

STŘEDA.

„Znám své ovce a znají mne moje.“ (v. 14.)

Kdyby nám někdo řekl: Papež o vás mluvil, hned bychom byli plni údivu volali: Cože, papež nás zná?

Mohlo by to býti, ale pravděpodobné je, že nás nezná. Ale, co platí mnohem více: Pán Ježíš nás zná.

Myslí na nás, stará se o nás, připravuje nám místo ve svém nebeském ovčinci.

A my? Známe jej? Myslíme naň? Má místečko v našem srdci?

Předsevzetí: Chci často vzpomínati na Pána Ježíše, který stále myslí na mne.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych stále na Tebe hleděl jako ovečka na svého pastýře, abych Tě mohl následovati.

ČTVRTEK.

„Jako mne zná Otec, i já znám Otce, a život svůj dávám za ovce své.“ (v. 15.)

Z té vzájemné znalosti Otce a Syna pochází láska nekonečná, kterou k sobě navzájem chovají.

Tak také ve vzájemné znalosti pastýře a ovce povstává láska, která pudí pastýře dávati svůj život za ovce své a ovce zas nutí obětovati se za pastýře.

Pán Ježíš umírá za křesťany, a křesťané zas umírají za Ježíše Krista.

Znalost, která nerodí lásku, zůstává neplodná, a láska, která nevede k činu, je jen zdánlivá.

Předsevzetí: Obětovati se, abych v duších obnovil obraz nebeského Otce.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych si stále zachoval ve své duši obraz Otce nebeského, neboť jen pak budu míti zajištěno, že mne budeš milovati.

PÁTEK.

„Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince.“ (v. 16.)

Jsem také jednou z ovcí, na které Pán Ježíš stále myslí.

Jak budu spláceti jeho péči a jeho něžnost? Budu-li poslušen jeho hlasu a budu-li ho věrně následovati.

Pak se musím snažiti, abych sdílel jeho starostlivost a přiváděl mu i jiné ovce, které také chce zachrániti a které hynou mimo ovčinec.

Předsevzetí: Budu se modliti za šíření víry i almužnou je podporovati.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi, abych pochopil, jak důležité je dílo šíření víry mezi pohany.

SOBOTA.

„A bude jeden ovčinec a jeden pastýř.“ (v. 16.)

Tím jediným pastýřem je Ježíš Kristus; jediným pastýřem je však také Náměstek Ježíše Krista, který je s Ním jedno.

Věřme tomu, čemu učí Ježíš Kristus neomylným hlasem svého Náměstka, a budeme míti všichni jedinou a tutéž víru, jediného a téhož ducha.

Chtějme to, co nařizuje Ježíš Kristus prostřednictvím svého Náměstka, a budeme míti všichni jedinou a tutéž vůli, jediné a totéž srdce.

Pak bude jeden ovčinec a jeden pastýř.

Předsevzetí: Podrobím vždycky svůj rozum i vůli svou Pánu Ježíši a Jeho Náměstku.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, posiluj mne, prosím, svou milostí, abych vždy ochotně věřil tomu, čemu učíš a vždy rád plnil, co si přeješ.