NEDĚLE OSMNÁCTÁ PO SV. DUCHU.

Mat. IX, 1–8.

„I vstoupiv na lodičku, přeplavil se a přišel do města svého.“ (v. 1.)

Je tedy dovoleno nezapomínati svých příbuzných a krajanů. Ale aby to bylo – jako u Pána Ježíše – jen za účelem jejich zušlechtění duchovního: abychom je poučili o pravdě, abychom je vzdělali a přivedli na lepší cesiu příkladem svatého života nebo skutky lásky.

Předsevzetí: Budu milovati své příbuzné a přátele, ale jen v Bohu a pro Boha.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, račiž ty přirozené city mého srdce zušlechtiti a povznésti k řádu nadpřirozenému.

PONDĚLÍ.

„A hle, přinesli k němu ochrnulého, ležícího na loži.“ (v. 2.)

Bez síly a bez odvahy co bychom mohli vykonati pro Boha a pro bližního?

Odstrašeni bezvýsledností svých pokusů a bez účelností svých prací ležíme tu jako na loži své sklíčenosti.

Ale měli bychom se pokusiti představiti se Pánu Ježíši a poprositi Ho o sílu a přispění. Jistě by naše důvěra nebyla zklamána.

Předsevzetí: Jen od Pána Ježíše budu čekati sílu.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši: hle, tu jsem u Tvých nohou jako ten ubohý ochrnulý. Račiž mi dobrotivě uděliti té nadpřirozené síly, které se mi nedostává.

ÚTERÝ.

„A vida Ježíš víru jejich, řekl ochrnulému: ‚Doufej, synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.‘ “ (v. 2.)

Víra dosáhne všeho; mnohdy více než žádá, a někdy i toho, čeho ani nežádá.

Co vlastně učinili ti, kdož přinesli ochrnulého?

Položili ho k nohám Pána Ježíše, aniž by promluvili.

Ale Pán Ježil jim porozuměl: očekávají uzdravení nemocného.

Obdrželi je a ještě nekonečně více.

Hlavní příčinou všech nemocí je hřích. Proto Pán Ježíš odpouští nejprve hříchy tomu nešťastníku.

Uzdravuje nejprve duši teprve potom tělo.

Předsevzetí: Budu hleděti udržovati si čistou duši.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, měj soucit s mou duchovní bídou, hlavní to příčinou vší mé bídy tělesné, a mé neschopnosti ke konání dobra.

STŘEDA.

„A hle, někteří ze zákoníků řekli sami u sebe: Tento se rouhá.“ (v. 3.)

Vždy se vyskytne v okolí Pána Ježíše nepřítel připravený k posuzování a odsuzování všeho, co božský Spasitel mluví a koná.

Učedník není nad mistra: proto přijímejme to s odevzdanosti1, jsme-li posuzováni, haněni a odsuzováni.

Ať cokoli se stane a cokoliv budou proti nám mluviti, nedbejme toho a hleďme pokračovati v konání dobra a v hlásání pravdy.

Předsevzetí: Budu hleděti zůstati povznesen nad štvaní žárlivosti.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, uděl mi odvahy, abych dovedl nevšímati si těch duší ponurých a žárlivých, jichž jedinou radostí je posuzovati jiné.

ČTVRTEK.

„A vida Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč myslíte zlé věci v srdcích svých?“ (v. 4.)

Dle příkladu Pána Ježíše nenechávejme útoku bez odpovědi. Vyžaduje to spravedlnost i láska.

Spravedlnost vůči útočníku: neboť naše mlčení by jej utvrdilo v bludu;

spravedlnost vůči těm, kteří snad slyšeli nebo četli ten úskok a tu lež: naše mlčení by mohlo býti vykládáno jako přisvědčení a pomluva by se pokládala za pravdu.

Ale i láska to vyžaduje, především láska k těm nepřátelům pravdy: prokažme jim tu láskyplnou službu a poučme je;

láska k těm, kteří jsou v nebezpečí, že budou oklamáni lží a úskokem, nebude-li ten úskočný lhář zahanben. A jděme pří tom až na kořen, až k jejich myšlenkám a odhalme jejich zlobu.

Ovšem jsou také příklady, kdy mlčení je nejvýmluvnějším a nejpůsobivějším prostředkem k zahanbení nepřátel pravdy.

Předsevzetí: Budu vždy hájiti Pána Ježíše napadeného v jeho Církvi nebo v jeho služebnících.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej mi ctnost i ještě hrdinnější než trpělivost, která všecko snáší, dej mi zmužilost, která se odvažuje napadati blud a nepravost, ať se objeví kdekoli.

PÁTEK.

„Vstaň, vezmi lože své a jdi do domu svého.“ (v. 6.)

Pán Ježíš připojuje k svým slovům ještě skutek, zázrak a tím dokončuje zahanbení nepřátelské zloby.

Také my nenechejme útoku proti náboženství bez důrazné odpovědi, ale nezapomínejme, že našemu slovu má skutek dodávati důrazu.

A těm skutkům hledí hlavně bezbožník zabrániti.

Proto: mluvme správně, mluvme nahlas, mluvme rázně; ale především konejme dobro a konejme je nedbajíce ani hrozeb ani překážek bezbožníků.

Předsevzetí: Budu dělati, co mohu: Bůh vykoná ostatní.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych byl nejen odvážlivý k mluvení, nýbrž i rozhodný k jednání. Jen mi rozkazuj: Tvé rozkazy dodávají síly každému, kdo jich poslouchá a kdo se snaží je plniti.

SOBOTA.

„Uzřevše pak to zástupové, báli se a velebili Boha.“ (v. 8.)

Je bezúčelno, řekne se, potírati a zahanbovati nepřátele Církve: zbytečně se podráždí, aniž by se obrátili.

Na to odpovíme: Kdybychom obrátili jen jediného, všecka naše námaha dosti by byla tím odměněna.

Ale ono se nejedná jen o obrácení protivníků; daleko více je třeba chrániti před nimi zástupy, které by svedli a oklamali, kdyby nebyli odhaleni a odmítnuti.

Pán Ježíš také neobrátil zákoníky, které zahanboval, nýbrž poučil lid o zhoubnosti jejich nauk.

Předsevzetí: Budu neúnavný v potírání bludu.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dodej prosím pokorně, mým slovům i mým skutkům takové účinnosti, která by zahanbovala zlé a spolu oblažovala duše přímé a prosté.