?>

Týdenní rozjímání: Neděle první po Zjevení Páně (Svaté Rodiny)

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Týdenní rozjímání: Neděle první po Zjevení Páně (Svaté Rodiny) 134

Úvod k rozjímání >

1zpNEDĚLE PRVNÍ PO ZJEVENÍ PÁNĚ

Luk. II, 42-52.

„…když byl Ježíš ve dvanácti létech, a rodiče jeho podle obyčeje svátkového šli do Jerusalema…“ (v. 42.)

Kromě každodenní modlitby je třeba ještě jiných projevů naší úcty k Bohu: předpisuje to nejen zákon, nýbrž vděčnost to vyžaduje.

A nestačí pouze v soukromí se modliti: k povzbuzení jiných je třeba modlitby veřejné, společné.

Vyhýbati se jí mohlo by v těchto okolnostech znamenati, že se dáváme ovládati ohledy lidskými, nebo že jsme k Bohu lhostejní.

Předsevzetí: Chci býti tím, čím býti mám, a ukazovati se tím, čím jsem.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, chraň mne milostivě před přetvářkou stejně jako před bázní lidskou. Uděl mi té milosti, abych se nesnažil zdáti se lepším, než jsem, a abych se neostýchal ukázati se, čím jsem.

 

PONDĚLÍ.

„…pacholík Ježíš zůstal v Jerusalemě.“ (v. 43.)

Dítě má poslouchati rodičů. Ale v záležitostech, které se týkají oslavy Boží, jako na př. modlitba, pokání, volba stavu, má dítě jednati dle vnuknutí nadpřirozeného. Božské Dítě nežádá dovolení, které by bylo jistě obdrželo: chce nám dáti příklad svaté volnosti a svobody, jakou vyžaduje služba Boží.

Předsevzetí: Chci následovati spíše vnuknutí milosti než přirozených citů.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, nauč mne uváděti v soulad pravou svobodu s povinným ohledem na zákonitou vrchnost.

 

ÚTERÝ.

„…hledali ho mezi příbuznými a známými.“ (v. 44.)

V utrpeních a obtížích utíkejte se nejdříve k prostředkům přirozeným a jděte nejprve za světlem svého rozumu: takový je řád.

Neboť Bůh – dříve než vás osvítí a než vám mimořádným zákrokem pomůže – očekává s vaší strany, že učiníte vše, co je ve vaší moci.

Ale často prostředky přirozené budou bezmocny a vy nenajdete toho, čeho hledáte, než jen modlitbou.

Předsevzetí: Budu hledati a modliti se, modliti a hledati, neboť bez modlitby se dílo nedaří, a bez díla modlitba je marná.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi té milosti, abych si vždycky v každém soužení hned vzpomněl, kde hledati pomoc a sílu.

 

STŘEDA.

„…nalezli ho v chrámě.“ (v. 46.)

Ježíš se nalézá v chrámě; v tom vnitřním chrámě vašeho srdce, jste-li ve stavu milosti, i v tom zevnějším chrámě zasvěceném službě Boží.

Modlitbou vstupte do tohoto dvojího chrámu a jistě se tam setkáte s Ježíšem, jehož jste marně byli hledali všude jinde.

Předsevzetí: Budu se snažiti zůstat i stále ve stavu milosti, abych vždy našel Ježíše ve svém srdci.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, vím dobře, že pravé štěstí je jen u Tebe. Ó, dej mi, abych je vždy u Tebe hledal buď ve svatyni svého srdce, nebo ve svatostánku našich oltářů.

 

ČTVRTEK.

„Synu, proč jsi nám tak učinil?“ (v. 46.)

Jaká bolest, a spolu jaká něžnost v tomto nářku. Naříkám také, když poznám, že jsem odloučen od Ježíše?

Ó, žel! často si toho ani nepovšimnu, ani toho nepozoruji, nermoutím se nad tím, a nebo zase naopak: reptám, rozčiluji se, ztrácím mysl nad tím, že se mi nedaří mé pokusy o získání vnitřního klidu.

Jdu z jednoho výstřelku do druhého a tím buď zarmucuji Pána Ježíše svou lhostejností, nebo Ho soužím svou netrpělivostí.

Předsevzetí: V utrpení chci se odevzdati plně do vůle Boží, ale nesmím zaměňovati bezstarostnost s odevzdaností.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych si vždy uvědomil tu žalostnou ztrátu, kdykoliv se od Tebe vzdálím vlažností nebo odloučím hříchem.

 

PÁTEK.

„Zdaliž jste nevěděli, že já musím býti v tom, co jest otce mého?“ (v. 49.)

Bůh přede vším a nade vším: takový je řád, jak sám náš rozum prohlašuje.

Před touto svrchovanou povinností vše ostatní musí ustoupiti.

Snažte se všechnu svou útěchu a všechnu svou radost viděti v tom, že sloužíte Bohu a že konáte to, co chce, i když při tom nepociťujete nějaké útěchy nebo radosti.

Každá jiná horlivost by byla klamem.

Předsevzetí: Zasvětím a obětuji všechny své zájmy a všechny své touhy Bohu.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, posiluj mne, abych dovedl jako Ty a s Tebou veškeré své práce zasvěcovati Bohu.

 

SOBOTA.

„A Ježíš prospíval…“ (v. 52.)

Říká se: Postupovati znamená vítěziti. Proto zastavuji-li se na cestě dokonalosti, pak hned tělo a svět nabudou vrchu – a já ustupuji poražen.

Ostatně Bůh uděluje milost každému úměrně k jeho snažení.

Zakopávám-li obdrženou hřivnu, Bůh mí ji odnímá; uplatňuji-li ji, Bůh jí zdvojnásobuje.

Proto také budu postupovati v milosti dle toho, jak budu postupovati v moudrosti, a zas naopak budu postupovati v moudrosti v poměru k tomu, jak budu postupovati v milosti. Tyto dva pojmy se doplňují a tvoří jako kruh.

Předsevzetí: Každého dne krok kupředu.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, odevzdávám se Ti zúplna, táhni mne k sobě, neboť jinak bych neměl dosti sil Tě následovati.

Tagged with: ,

Similar articles