Příprava na biřmování

Příprava probíhá hlavně na Telegramu, přihlaste se zde: https://t.me/+31kZpI7_URcwZjE8

K osvěžení a upevnění základů katolické víry doporučujeme První katechismus.

Vzhledem k širokému věkovému rozpětí zúčastněných není možné připravit materiály na míru každému, proto bude hlavně na rodičích, aby to, co bude obsahem přípravy přetlumočili svým dětem pro ně přiměřenou formou, každému jedinci podle jeho vlastních potřeb tak, aby z toho měl co největší užitek. Možná to bude vyžadovat i určitou přípravu a promýšlení, jak nejlépe dětem poznatky z podkladů, které tu budou, předat. Může být užitečné, když se přípravy pod vedením otce zúčastní celá rodina, i ti, kdo už biřmováni byli. Na konci každé „lekce“ se ujistěte, že děti vše správně pochopily a na začátku nové lekce návodnými otázkami nechte děti vždy zopakovat to nejdůležitější z toho, co bylo probráno dříve. Příprava bude velmi intenzivní, počítá se, že bude, pokud to zvládneme, jedna lekce každý den.

OSNOVA

1. Východisko a základ – proč jsme na světě? (23. 8.)
2. Milosti Ducha svatého (24. 8.)
3. Milost posvěcující a milost pomáhající (25. 8.)
4. Svátost biřmování (26. 8.)
5. Dary Ducha svatého (27. 8.)
6. Dar moudrosti a rozumu (28. 8.)
7. Dar rady a vědění (umění) (29. 8.)
8. Dar síly (30. 8.)
9. Dar nábožnosti (31. 8.)
10. Dar bázně Boží (1. 9.)
11. Novéna k Duchu svatému a opakování (2.–10. 9.)

1. VÝCHODISKO A ZÁKLAD – PROČ JSME NA SVĚTĚ? (23. 8. 2022)

Cíl: Pochopit, proč jsme na světě a v souladu s tímto poznáním žít.

Modlitba:
Přijď Duchu svatý, naplň Srdce svých věrných a oheň lásky v nich rozněť.
Pane, vyslyš modlitbu mou.
R.: A volání mé k tobě přijď.
Bože, jenž jsi srdce věřících osvícením Ducha sv. poučil, dej nám v témž Duchu správně smýšleti a z jeho útěchy se vždycky radovati. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.
Zdrávas Maria…

Přípravu na biřmování je vhodné zahájit tím nejpodstatnějším, a to odpovědí na otázku, kterou začíná i mnoho dobrých katechismů: Co je smyslem našeho života, proč jsme na světě?

Sv. Ignác odpověď zformuloval takto:
„ČLOVĚK JE STVOŘEN, ABY CHVÁLIL BOHA, PÁNA NAŠEHO, JEMU ÚCTU VZDÁVAL A JEMU SLOUŽIL A TÍM SPASIL DUŠI SVOU.“

To je smysl života.

1. Člověk je stvořen 
Život nemohl vzniknout náhodou. Jak by se nám líbilo, kdyby se dostatečně dlouho míchaly papíry v koši, až by z toho vznikla tisícikoruna – přesto je to mnohem pravděpodobnější, než že z neživé hmoty vznikne náhodou život. 

Nikdo si sám život nedal, a až přijde čas, každý jej odevzdá; já jsem tvor, Bůh je Stvořitel; jsem-li tvor, patřím-li Bohu, jsem-li jeho majetek a na něm veskrze závislý, co do existence i co do trvání a jednání, pak mám vzhledem k němu jistojistě nějaké povinnosti: poslušnost, uctivost…

Skutečnost stvoření je také zdrojem lidské důstojnosti: Při stvoření tě předešel Tvůrce slávou a ctí, t. j. dal ti obojí dříve než sis vůbec co mohl zasloužit. Při vykoupení tě zahrnul láskou a milosrdenstvím, abys hanbě se za nevděčnost svou, docela obrátil vší lásku svou k Stvořiteli svému. (Sv. Bonaventura)

2. Aby chválil Boha, Pána našeho, jemu úctu vzdával a jemu sloužil

Kdo by nechválil toho, jehož podivuhodnou dokonalost hlásá celé stvoření? „Nebesa vypravují slávu Boží…“ (Žl 182) Kdo by mu nevzdával úctu, za to, že se pro nás vtělil a zemřel krutou smrtí na kříži, aby nás vykoupil?

Každý člověk si musí vybrat, jestli bude sloužit nanejvýš dobrému a nekonečně vznešenému Bohu, nebo otročit hříchu a ďáblu. Třetí možnost není.

Jak? Zachováváním přikázání Božích, věrností závazkům svého stavu (u těch, kdo životního stavu ještě nemají, važným uvažováním o něm), správným uspořádáním svého života, myšlenek, slov a skutků podle vůle Boží.

3. A tím spasil duši svou

Žádné dobro a štěstí na světě se nedá přirovnat k blaženosti spasených, která jediná může trvale nasytit touhu každého člověka po štěstí a dobru. Naopak zavržení v pekle je největší neštěstí člověka – ztráta Boha, věčné utrpení, muka tělesná i duševní…

I svatí měli pokušení, ale přemáhali je při pohledu na věčnost.

Uvažuj, jak mnoho záleží na tom, abys dosáhl svého vznešeného cíle. Uvažuj, jak lidé zanedbávají toto nanejvýš a na věky důležité dílo. Myslí na vše, jen ne na svou spásu. Na všechno mají kdy, jen ne na službu Boží.
Uvažuj, že máš jen jednu duši. Ztratíš-li ji, ztratíš vše. Budu-li mít všechno bohatství světa, nebo stanu-li se slavným a moje socha bude stát někde na nějakém podstavci, co mi to prospěje, budu-li v pekle, ztratím-li Boha?

Poslechni si nahrávku z duchovních cvičení: Východisko a základ

Modlitba: Duchu svatý, osvěcuj, prosíme, náš rozum, abychom pochopili, co je smyslem našeho života, a posiluj naši vůli, abychom podle toho po celý život jednali. Amen.

Ó Maria, naděje má, spasiž mne svou přímluvou.

Předsevzetí: Budu se přičiňovat, jak jen to bude možné, a užívat všech prostředků, které mi Bůh dává, abych spasil svou duši.

2. a 3. MILOSTI DUCHA SVATÉHO, MILOST POSVĚCUJÍCÍ A POMÁHAJÍCÍ (24–25. 8. 2022)

Cíl: Pochopit, že k dosažení věčné blaženosti potřebujeme milost Ducha svatého.

Modlitba:
Přijď Duchu svatý, naplň Srdce svých věrných a oheň lásky v nich rozněť.
Pane, vyslyš modlitbu mou.
R.: A volání mé k tobě přijď.
Bože, jenž jsi srdce věřících osvícením Ducha sv. poučil, dej nám v témž Duchu správně smýšleti a z jeho útěchy se vždycky radovati. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.
Zdrávas Maria…

V první lekci jsme si připomněli, jaký je náš životní cíl a jak velice důležité je jeho dosažení. Nic na světě není důležitější než spasit svou duši. Vlastními lidskými silami bychom však toho nebyli schopni. Potřebujeme k tomu nezbytně pomoc Boží milosti. Tu nám zasloužil Pán Ježíš svou obětí na kříži a zprostředkovává nám ji Duch svatý.

Nastudujte si z katechismu kapitolu o Duchu Svatém a o milosti (str. 1 uprostřed až str. 15 v PDF).

Modlitba desátku “… který Ducha sv. seslal”.

4. O SVÁTOSTI BIŘMOVÁNÍ (26. 8. 2022)

Modlitba:
Přijď Duchu svatý, naplň Srdce svých věrných a oheň lásky v nich rozněť.
Pane, vyslyš modlitbu mou.
R.: A volání mé k tobě přijď.
Bože, jenž jsi srdce věřících osvícením Ducha sv. poučil, dej nám v témž Duchu správně smýšleti a z jeho útěchy se vždycky radovati. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.
Zdrávas Maria…

Co jsou svátosti?

Svátosti jsou posvátné úkony, které ustanovil Pán Ježíš k našemu posvěcení.

Jsou to prostředky spásy, viditelná znamení neviditelné Boží milosti.

Máme 7 svátostí: křest, biřmování, svátost oltářní, kněžství, manželství, poslední pomazání.

Co znamená slovo biřmovati?

Slovo biřmovati (confirmare) jest latinské a znamená posilňovati.

Co jest biřmování?

Biřmování jest svátost, v které pokřtěný člověk skrze svaté křižmo a slovo Boží od Ducha Svatého v milosti Boží posilněn bývá, aby víru svou stále vyznával, a podle ní živ byl.

(Katolický Katechismus pro dům a školu, Olomouc, 1860)

Biřmování jest svátost, kterou pokřtěný člověk je od Ducha svatého posilňován ve víře, aby podle ní žil, ji šířil, statečně vyznával a proti nepřátelům spásy zmužile bojoval.

(Katechismus katolického náboženství, Praha, 1955)

Kdo ustanovil biřmování.

Biřmování ustanovil Kristus Pán. Z Písma svatého víme o svatém biřmování, že se apoštolé nad pokřtěnýmí modlili a vzkládali na ně ruce, oni pak přijímali Ducha svatého. (Sk 8, 15-17 a 19, 6) Moc k tomu měli apoštolé od Krista Ježíše. Od apoštolů přešla ta moc na biskupy apoštolsky svěcené.

Kohož pak apoštolové nejdříve biřmovali?

Svatý Petr a Jan biřmovali obyvatele Samarské od Filipa pokřtěné (Sk 8, 14), a svatý Pavel biřmoval křesťany Efeské. (Sk 19, 6).

Kdo může tedy až po dnes biřmovati?

Pořádným způsobem mohou jen biskupové biřmovati, poněvadž jsou řadní naměstkové svatých apoštolů.

Co působí svaté biřmování?

• Svaté biřmování působí zvláštní milost, abychom víru statečně vyznávali a proti nepřátelům spasení zmužile bojovali.
• Při sv. biřmování se rozmnožuje v duši biřmovance sedmero darů Ducha svatého: dar moudrosti (sapientia), rozumu (intellectus), rady (consilium), sily (fortitudo), umění (scientia), pobožnosti (pietas) a bázně Boží (timor Domini). Těmito dary nabýváme schopnosti abychom se ochotně dali vésti Duchem svatým.
• Nepřátelé spasení jsou tělo (zlé náklonnosti), svět (lidé zlí) a ďábel s ostatními zloduchy.

Kterak uděluje biskup svaté biřmování?

Biskup uděluje svaté biřmování takto: klade svou pravicí na hlavu biřmovance, maže ho na čele křižmem a říká při tom: „Znamenám tě znamením kříže a posiluji tě křižmem spasení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Které jsou nejvýznamnější obřady svatého biřmování?

1. Nejprve všickni kleknou prosíce pospolitě Boha o milost Ducha svatého, poněvadž svatí apoštolové modlíce se přijali Ducha svatého. (Sk 2, 1).
2. Biskup vztahuje ruce na biřmovance, na znamení, že se jim skrze tuto svátosť hojná milosť Boží podává.
3. Klade ruku na hlavu biřmovanců, aby jim ukázal, že pevní a stálí ve víře a ctnosti býti mají.
4. Biskup maže čelo svatým křižmem, které z oleje a balzámu pozůstavá, a od něho na zelený čtvrtek posvěceno bývá.
5. Olej znamená, že biřmovaný k boji proti zlému posilněn jest, balzam však, že líbeznou vůni křesťanských ctností ze sebe vydávati má.
6. Biskup dělá kříž na čele biřmovance, aby mu ukázal, že za kříž Kristův se nikdy styděti nemá, ale povinnen jest, víru svou stále vyznávati, a podle ní vždy živ býti.
7. Biskup dává biřmovanemu poliček na znamení, že udatný bojovník Kristův hotov býti má, všecky nesnáze a protivenství pro Boha snášeti.

(Katolický Katechismus pro dům a školu, Olomouc, 1860)

Co značí obřady sv. biřmování?

• Vkládání ruky znamená, že na biřmovance sestupuje Duch svatý a přijímá ho za bojovníka Páně.
• Křižmo jest olej olivový s balzámem; biskup je slavně světívá na Zelený čtvrtek.
• Mazání křižmem znamená, že Duch svatý dává biřmovanci posilu proti nepřátelům spasení.
• Kříž na čele znamená: s čelem posvěceným vyznávej bez bázně a bez ostýchu slovy i skutky víru v Krista ukřižovaného.
• Nové jméno světce ke jménu křestnímu znamená, že biřmovanec má v nebi nový vzor a nového ochránce.

Proč jsou i při biřmování kmotři?

Aby biřmovance k biřmování uvedli, a jim potom v duchovním boji radou a skutkem pomáhali.

(Katolický Katechismus pro dům a školu, Olomouc, 1860)

K čemu jsou kmotrové biřmovancům?

Kmotrové jsou biřmovancům k tomu, aby jim pomáhali bojovati proti nepřátelům spasení. Kmotr anebo kmotra klade biřmovanci při sv. biřmování svou pravici na pravé rameno.

Kmotrem při sv. biřmování smí býti jen řádný katolík, věkem dospělejší, sám už biřmovaný, stejného pohlaví s biřmovancem.

Nemá to býti kmotr křestní, ani žádný z rodičů biřmovancových.

(Katechismus katolického náboženství, Olomouc, 1942)

Jak musejí dospělí lidé spořádáni býti, aby biřmování hodně přijato bylo?

Aby biřmování hodně přijato bylo, musejí obzvlášťně dospělí lidé ve víře, a v tom, co se té svátosti týká, dobře vycvičeni a v stavu milosti býti; mají se, také modlitbou a jinými dobrými skutky k tomu připravili, a spíše neodcházeti, až biskup požehnání udělí.

„Stůjte pevně u víře, zmužile si počínejte a buďte silní“ (1. Kor. 16, 13) Sv. Pavel bojoval až do konce „dobrý boj“ a dostal „korunu spravedlnosti“ (2. Tim. 4, 7-8)

Podobně bojovali za živa všichni svatí; nyní stojí v nebi „před trůnem Beránkovým a mají v rukou palmy“ (odznak vítězství. Zjev. 7, 9) „Bůh nám nedal ducha bojácnosti, nýbrž ducha moci a lásky — nestyď se tedy za svědectví o Pánu našem! (2. Tim. 1, 7-8) Pracuj, snášej a bojuj „jako dobrý bojovník Krista Ježíše“ (2. Tim. 2, 3) K praporu Páně věrně a stále!

5. DARY DUCHA SVATÉHO (27. 8. 2022)

Modlitba:
Přijď Duchu svatý, naplň Srdce svých věrných a oheň lásky v nich rozněť.
Pane, vyslyš modlitbu mou.
R.: A volání mé k tobě přijď.
Bože, jenž jsi srdce věřících osvícením Ducha sv. poučil, dej nám v témž Duchu správně smýšleti a z jeho útěchy se vždycky radovati. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.
Zdrávas Maria…

Svaté biřmování způsobuje rozmnožení milosti posvěcující a darů Ducha svatého.

Sedm darů Ducha svatého zdokonaluje a proměňuje naše duševní síly, takže Duch sv. může snadno působiti na naši duši (osvěcovati rozum a pohnouti vůlí).

7 darů Ducha sv. jest: Dar moudrosti, rozumu, umění, rady, síly, pobožnosti a bázně Boží.

První čtyři dary osvěcují rozum, ostatní tři posilují vůli.

Sedm darů Ducha sv. vypočítává prorok Isaiáš a zároveň podotýká, že těchto 7 darů bude míti příští Vykupitel (Is. 11, 3). Kristus je měl ovšem v nejvyšším stupni.

Závěrečná modlitba: Svatodušní sekvence (Veni Sancte Spiritus):

6. DAR MOUDROSTI A ROZUMU (28. 8. 2022)

Úvodní modlitba jako obvykle

Dar MOUDROSTI působí, že poznáváme pomíjitelnost statků pozemských a jen Boha pokládáme za nejvyšší dobro.

Sv. Pavel pokládá všecko, co svět miluje a obdivuje, za lejno. (Filip. 3, 8) Šalamoun, jenž se světa nabažil, nazývá pozemské statky a požitky „marností“ (Ekkl. 1, 2) Sv. Ignác z L. často volával: „Ó, kterak se mi hnusí země, pomyslím-li na nebe .“ Vzpomeňme také na pořekadlo sv. Františka z Assisi: „Ó, Bože a mé všecko.“

Zapadá-li slunce, vrhá dlouhé stíny; o poledni však jest stín velmi maličký. Podobně má se s člověkem: Čím jest dále od něho Duch sv., tím většími se mu zdají býti věci pozemské; je-li však Duch sv. uprostřed jeho srdce, pak se mu jeví malými a ničemnými.

Dar ROZUMU působí, že dovedeme poznati pravé učení katolické od každého jiného učení a dovedeme ho i dokázati.

„Rozumnost není ničím jiným než láskou, která zaměřuje svou pozornost na to, aby uvážila a pronikla krásu věroučných pravd a mravoučných zásad, aby v nich poznala Boha, jaký je sám v sobě, a pak sestoupila z těchto výšin a poznávala jej také v jeho tvorech.“ (Sv. František Saleský)

Bl. Klement Hofbauer, apoštol Vídeňský († 1820), jenž teprve jako 21letý pekařský tovaryš začal studovati a rychle vystudoval, měl jen nejpotřebnější theologické vědomosti a ani jako kněz, pro mnohé práce ve svém povolání, nemohl si jich rozšířiti. A přece často i vysocí církevní hodnostáři žádávali jeho dobrozdání o mnohých bohosloveckých otázkách, nebo o nově vydaných knihách. Bez dlouhého přemýšlení hned říkal, co nebylo katolickým. Aby zakryl, že to ví z osvícení Božího, říkával žertovně: „Já mám katolický nos.“ (Hazinger, Kl. Hofbauer, str. 176, 315.) Kdo má dar rozumu, jest pevně přesvědčen o pravdivosti učení katolického a tak je obratný v řeči, že dovede i zahanbiti nepřátele náboženské. Sv. Kateřina († 307) umlčela 50 světoznámých mudrců v Alexandrii a přivedla je na víru Kristovu. Kristus právě předpověděl svým stoupencům: „Jáť zajisté vám dám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati ani odmlouvati všichni protivníci vaši.“ (Luk. 21, 15)

Závěrečná modlitba vlastní.

7. DAR RADY A UMĚNÍ (29. 8. 2022)

Úvodní modlitba jako obvykle

Dar RADY působí, že v těžkých případech poznáváme, co máme dle vůle Boží činiti.

„Rada je také láska, působí-li v tom smyslu, aby nás učinila pečlivějšími, pozornějšími a způsobilejšími ve volbě vhodných prostředků, jak Bohu svatě sloužit.“

„Dar rady zdokonaluje ctnost opatrnosti a působí, že se jistěji vyhneme pod jeho vedením nerozvážnosti, nedbalosti a nestálosti. … K tomu, co se uvádí k důkazu, že mnozí postrádají daru rady, protože musejí od jiných žádat radu, aniž ji mohou mít od sebe samých, pravím, že i to je z božské rady utíkat se k jiným o radu, v čem si sám nemůžeš pomoci.“ (Jan od sv. Tomáše)

Vzpomeňme na důmyslnou odpověď Kristovu na otázku, sluší-li dávati daň císaři (Mat. 22, 5), a moudrý rozsudek Šalamounův. (3. Král. 3.)

Sv. Athanáš, († 473) na útěku před vojáky Juliánovými, byv tázán kde je Athanáš, odpověděl: „Již není daleko.“ Kdo mu vnukl tuto odpověď? —

Nábožného mnicha Notkera ve sv. Havle († 912) často se tázával o radu sám císař Karel Tlustý. Ze závisti nad tím chtěl průvodce císařův zbožného mnicha veřejné pokořiti. Přišel ke světci se všemi dvořany, když se modlil v kostele a posměšně se ho tázal: „Pověz mně, učený muži, co dělá náš milý Pán Bůh v nebi?“ Notker odpověděl: „Vím, co dělá; povyšuje pokorné a pokořuje pyšné.“ Dvořané propukli ve smích a tazatel červenaje se odešel. (Spirago, Příklady str. 35.)

Již Spasitel pravil Apoštolům, když mluvil o budoucím pronásledování: „Nepečujte, kterak, aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili: Duch sv. zajisté naučí vás v touž hodinu, co byste měli mluviti.“ (Luk. 12, 12.)

Dar VĚDY/UMĚNÍ působí, že učení církve katolické chápeme bez obzvláštního namáhání.

Dar vědy mají ti, kdož z vylití milosti mají správný úsudek o tom, co se má věřit a konat, takže v ničem nesejdou od přímosti spravedlnosti. A to je věda svatých, o níž se praví Moudr. 10, 10: „Spravedlivého vede Pán přímými cestami… a dává mu vědu svatých.”

Farář sv. Jan Maria Vianney v Arsu († 1859) nestudoval mnoho, ale kázal tak případně, že i biskupové chodili na jeho kázání a žasli nad jeho vědomostmi. Sv. Tomáš Aq. († 1274) vyznává nejednou, že na stupních oltáře se naučil vice, než ze knih. Rovněž vyznal sv. Ignác z L., že na poušti manrézské se více naučil, než by ho byli mohli naučiti všichni učitelé světa Bl. Klem. Hofbauer často říkával slovy Písma sv.: „Moudrosti z knih neznám.“ Odkud věděl stařec Simeon, že dítě, které držel na loktech ve chrámě, jest Mesiáš? (Luk. 2, 16) A zdali i apoštolové po seslání Ducha sv. nebyli „vyzbrojeni silou s hůry“ t. j. jasným poznáváním Boha? (Luk 24, 49) Nebyl-liž Pavel vytržen do ráje, kdež slyšel tajemná slova? (2. Kor. 12, 14) Všichni Otcové církevní, kteří mimo povinnosti svého povoláni tolik knih napsali, tak skvostně ozřejmují nauky církevní, měli od Boha dar umění.

Závěrečná modlitba vlastní.

8. DAR SÍLY (30. 8. 2022)

Úvodní modlitba jako obvykle

Předchozí 4 dary zdokonalují rozum, tento a následující zdokonalují vůli.

Dar SÍLY působí, že zmužile všecko snášíme, bychom vyplnili vůli Boží.

Dar síly povzbuzuje a pobízí srdce, aby člověk vykonal, co rada rozhodla, že musí vykonat. (sv. František Sal.)

Sv. Jan Nepomucký († 1393) raději se dal uvězniti, žhavým železem mučiti a do Vltavy hodili, než by byl vyzradil tajemství zpovědní, Job, ačkoliv pozbyl své jmění, děti a zdraví, ačkoliv se mu posmívala jeho manželka i přátelé, nebyl přece netrpělivý. Abraham byl odhodlán obětovati svého jediného vroucně milovaného syna, poněvadž Bůh chtěl. Dar síly měli velikou měrou všichni sv. mučedníci, trpitelé a kajícníci. Dar síly měrou největší ze všech svatých měla Matka Boží, královna mučedníků. „Ona byla tak stálou při životě Kristově, že by byla jisté sama svého Syna ukřižovala, kdyby to Bůh byl býval žádal a kdyby toho nebyli učinili pochopové velerady; neboť ona měla dar síly jistě ještě větší měrou než Abraham.“ (Sv. Alfons)

Závěrečná modlitba vlastní.

9. DAR NÁBOŽNOSTI (31. 8. 2022)

Úvodní modlitba jako obvykle

Dar NÁBOŽNOSTI působí, že se snažíme Boha vvždy vroucněji ctíti a vůli Boží vždy dokonaleji plniti.

Sv. Alois po celé hodiny nechtěl se vzdáliti od Krista ze svatostánku; zpovědník byl nucen naříditi mu, aby své pobožnosti zkrátil. Mnozí světcové propukali při modlitbě nebo při rozjímání božských věcí v slzy. Jaká to zbožná mysl, jak vroucí to uctívání Boha! Sv. Terezie učinila slib, že bude konati vždy to, co jest lepší. Sv. Alfons učinil slib, že nikdy nebude nečinným.

Závěrečná modlitba vlastní.

10. DAR BÁZNĚ BOŽÍ (1. 9. 2022)

Úvodní modlitba jako obvykle

Dar BÁZNĚ BOŽÍ působí, že se bojíme urážky Boží více, než každého zla na světě.

Tento dar měli např. 3 mládenci v peci ohnivé; raději chtěli umříti, než Boha uraziti. Sv. František Xaverský pravil při sé nebezpečné námořní cestě: „Nebojte se, leda urážky Boha.“

Myšlénka, že nás Bůh vidí, zdržuje nás v pokušení ode hříchu, člověk jakýsi šel do zahrady krást ovoce. Napřed se ohlédl na všecky strany, nevidí-li ho někdo. Tu na něho zavolal chlapec sedící na stromě : „Ohlížíš se na všecky strany. Proč se nepodíváš také k nebi?“ Vzpomínka na vševědoucnost
Boží působila na něho jako blesk a napravila ho.

Kdo nevinně trpí, toho potěší vzpomínka na vševědoucnost Boží. Když se Jobovi posmívala jeho manželka a přátelé, těšil se vzpomínkou na vševědoucnost Boží (Job 16, 16). Tak také Zuzana (Dan 13, 42). Bůh vyvede jako světlo (denní) spravedlnost tvou, a soud tvůj jako poledne (Ž 35, 6).

Závěrečná modlitba vlastní.