Katecheta jako duchovní správce studující mládeže
Referát arcibiskupa lvovského promlouvající do duše především duchovním pastýřům.
Výzva velikého Lva: „Ite ad populum“ má pro katechety význam: „Jděte mezi svou školní mládež!“ A tato individuální pastorace nemá nastupovati jenom výjimkou, nýbrž třeba ji upraviti systematicky. (…) Kde to jen možno, má osobní návštěvou v domě poznati bytové poměry každého žáka svého, aby mohl v čas potřeby působiti na jich nápravu.
Krátce, katecheta musí přáti svým žákům nejen nebe, nýbrž všeho dobra, a dle toho musí zaříditi své jednání: „musí býti nemocným s nemocnými, slabým se slabými, dítětem s dětmi“, nezadávaje arci při tom své vážnosti.
„Postil jsi se již někdy za své farníky? Bičoval jsi se někdy za ně?“ tázal se ctihodný farář arský jednoho spolubratra svého, který si stěžoval do obtíží v duchovní správě… Uvedl jsem zde slova tato, protože mluvíme o ideálu katechety.
