Týdenní rozjímání: Neděle devatenáctá po Sv. Duchu

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Týdenní rozjímání: Neděle devatenáctá po Sv. Duchu 88

NEDĚLE DEVATENÁCTÁ PO SV. DUCHU.

Mat. XXII, 1–14.093

„Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svatbu synu svému.“ (v. 2.)

Bůh Otec slaví sňatek svého Syna s lidskou přirozeností, a my jsme zváni súčastniti se tohoto sňatku zvláště sv. přijímáním.

Toto spojení zakládá v naší duši království Boží, a toto království zajišťuje blaženost a život věčný.

Vláda Boží v duši je královstvím nebeským, je nebem.

Předsevzetí: Budu se snažiti vždycky vyhověti Bohu, který sestoupil až k nám, aby nás pozdvihl k sobě.

Modlitba: Ó, Ježíši můj, dej mi pochopiti a okusiti to štěstí, k němuž jsem volán tak důtklivým zvaním Tvého nebeského Otce.

 

PONDĚLÍ.

„I poslal služebníky své, aby povolali pozvané na svatbu; ale nechtěli přijíti.“ (v. 3.)

Bůh vysílal proroky, aby zvali Židy k hostině svatební, později Pán Ježíš sám vyslal apoštoly, aby k ní svolávali pohany.

Ale jen nepatrný počet vyhověl tomuto pozvání, tak laskavému a tak čestnému.

I já jsem bez přestání zván soukromým vnukáním milosti, než žel! Velmi často zůstávám hluchým nebo dokonce se stavím otevřeně na odpor.

Předsevzetí: Od nynějška chci býti věrným k vnuknutí milosti.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, posiluj mne, abych již jednou doopravdy začal vyhovovati láskyplnému zvaní Tvého božského srdce ochotně, plně a vytrvale.

 

ÚTERÝ.

„Ale oni odešli, jeden do dvora svého, jiný po zaměstnání svém.“ (v. 5.)

Lidé zesvětštělí zanedbávají Boha a dávají před ním přednost svým žádostem a svému zaměstnání.

A jakápak je moje radost? Je mou radostí spojovati se s Bohem v modlitbě a ve sv. přijímání?

Jaké je moje přední zaměstnání? Je jím upřímná snaha o slávu Boží a o spásu duší, nebo aspoň o záchranu mé vlastní duše?

Předsevzetí: Zřeknu se všeho, abych mohl jíti k Pánu Ježíši.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych vždy vše opustil a ochotně následoval Tvého pozvání. Dej, abych pochopil, že žádná radost nedá se srovnati s tím blahem, jež působí jediné zbožné a vroucí sv. přijímání.

 

STŘEDA.

„I rozhněval se král a poslav vojska svá zahubil ony vrahy a město jejich spálil.“ (v. 7.)

Nemajíce dosti na tom, že odmítli pozvání krále, zabili ještě jeho vyslance.

Tak někteří hříšnici neomezují se pouze na to, že milost Boží odmítají, nýbrž jdou ještě dále a zahánějí a zabíjejí, mohou-li posly Boží; vyhlazují kazatele té víry a toho zákona, který odporuje jejich dvojí vášnivé touze po zisku a po rozkoši.

Než běda jim! Ztratí i milost, kterou odmítali, i ty své klamné výhody, kterým dávali přednost před milostí.

Předsevzetí: Chci se rád a dobrovolně podrobiti Bohu.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, který jsi ustanoven od věčnosti králem lidských duší, račiž se ujmouti již od nynějška vlády nad mým srdcem.

 

ČTVRTEK.

„Jděte tedy na rozcestí, a kohokoli naleznete, pozvete na svatbu.“ (v. 9.)

Bůh ve svých věčných úradcích určil počet vyvolených: a ten počet se naplní.

Někteří odmítají čest, které se jim dostává pozváním k božské hostině. Ale Bůh se obejde bez nich a nahradí je jinými. A kdyby našel jen kamení, on je dovede přeměniti v syny Abrahamovy.

Duchové a srdce nejtvrdší náhle přeměněny zaujmou místa duší vyvolených, duchů vznešených, srdcí ušlechtilých, které však odmítly pozvání Boží.

Předsevzetí: Budu se vždy chrániti ztratiti milost Boží.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, potkal jsi mne na cestě, kudy jsem se bral ke své záhubě, a Tys mne dobrotivě povolal, abych nahradil snad nějakou velkou duši, která pohrdla Tvou laskavostí. Nedopusť, prosím, abych se já také stal nehodným Tvé přízně.

 

PÁTEK.

„Příteli, kterak jsi sem vešel, nemaje roucha svatebního?“ (v. 12.)

K účasti na královské hostině je třeba být upraveným – míti „roucho svatební“.

Hříšníku, andělé a služebníci Boží potkali tě na rozcestí smrti a zavržení, pojď, ale dřív lituj svých hříchů.

Ztratil jsi roucho křestní nevinnosti, nahraď je tedy rouchem kajícnosti: pak i ty budeš moci vejíti na královskou hostinu.

Předsevzetí: Budu hleděti udržeti si čistou duši častým zpytováním svědomí.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, nespokoj se tím, že mne zveš, nýbrž očisť mne svou krví při rozhřešení a učiň mne hodným přijmouti Tě ve sv. přijímání.

 

SOBOTA.

„Mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.“ (v. 14.)

Málo je těch, kteří vyhovují pozvání.

Vyražení a zájmy hmotné a časné působí mocněji než radost a sláva věčná.

Před slavnostmi náboženskými dává se přednost slavnostem světským, před zájmy duše a věčnosti zájmům těla a pozemským.

A tak přemnozí ztrácejí Boha i svou duši.

Předsevzetí: Budu raději v tom malém hloučku, neboť zástupy velké se ztrácejí pro věčnost.

Modlitba: Ó, Ježíši můj, zví mne a nuť mne. Budu-li klásti odpor a zdráhati se, užij, prosím, svatého násilí, jen abys mne zachránil, možno-li, i proti mé vůlí.

Tagged with: ,

Similar articles