Msgr. Graubner proti Piu IX., Piu X. i zdravému rozumu

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner přijal pozvání „sluníčkové“ ekumenické sociální sítě Signály (podporované Českou biskupskou konferencí) k „chatu“ s jejími uživateli.

Jen naivní osoba by očekávala od představitelů koncilní církve obranu katolické nauky, ovšem některé odpovědi pana arcibiskupa předčily všechna očekávání.

Nauka Církve se podle Jeho Excelence nemůže změnit, může však dojít k jejímu vývoji. Odhlédneme-li od toho, že tento výrok je vnitřně rozporný (neboť vývoj bez změny není možný) a odporuje tak i zdravému rozumu (de facto se zde tvrdí, že nauka se může a zároveň nemůže měnit), odporuje i nauce Církve – přesvědčení o možnosti vývoje nauky je vlastní modernistům a je odsouzeno sv. Piem X. v encyklice Pascendi:

Tak tedy, ctihodní bratři, nemá býti dle učení a snah modernistů v církvi nic stálého, nic nezměnitelného. V té příčině ostatně nebyli bez předchůdcův; oněch totiž, o kterých již Pius IX., předchůdce Náš, napsal: ‚Tito odpůrcové zjevení Božího do nebe vychvalují pokrok člověčenstva a opravdu s odvážnou a svatokrádežnou opovážlivostí rádi by jej vnesli i do náboženství katolického, jakoby náboženství nebylo dílem Božím, nýbrž lidským a nějakým výmyslem filosofickým, který, jako vše lidské, lze zdokonaliti.‘ (Encykl. Qui pluribus z 9. list. 1846)
Zvláště učení modernistův o zjevení a dogmatu není ničím novým, nýbrž je to tentýž blud, který zavrhl Pius IX. v syllabu v tomto znění: ‚Zjevení Boží jest nedokonalé a proto podrobené stálému, neobmezenému vývoji, který má býti ve shodě s vývojem rozumu lidského.‘ (Syllabus, prop. 5)

Za povšimnutí rovněž stojí, jak podle pana arcibiskupa dochází k vývoji nauky – „společným hledáním“. Katolíci věří, že jejich nauka je Bohem zjevena a Církev ji opatruje a vykládá. Modernisté věří, že jejich nauka se nachází „společným hledáním“. Naprosto jasně o tom hovoří I. vatikánský koncil (Konstit. „Dei Filius“, kap. 4) :

Nebyloť učení víry, Bohem zjevené, jako nějaký výmysl filosofický předloženo lidskému důvtipu, aby je zdokonalil, nýbrž jako božský poklad svěřeno nevěstě Kristově, aby je bedlivě opatrovala a neomylně vykládala. Proto musí se onen smysl svatých dogmat stále podržeti, který jednou svatá matka církev prohlásila a nesmí se od onoho smyslu upustiti pod zdánlivou záminkou a jménem hlubšího porozumění.

Na výše uvedený příspěvek reagoval uživatel bepp:

Ještě než odpověď pana arcibiskupa uživatel bepp na jiném místě glosoval slovy „Pakliže je tohle konzervativec, vážně by mě zajímalo, jak vypadá liberál,“ popřál panu arcibiskupovi odvahu. To ovšem neměl dělat, se zlou se potázal. Hlavní sluníčkářka zasáhla – přát panu arcibiskupovi odvahu se nesmí, je to prý urážlivé:

Že sluníčkáři nepoužívají katolický pozdrav je nejen příznačné, ale paradoxně i částečně sympatické: aspoň si nehrají na něco, čím pravděpodobně nejsou.

Zlatým hřebem večera pak byla odpověď pana arcibiskupa na dotaz, zda by podepsal protimodernistickou přísahu.

Čili: podepsal, jen by to už nesměla být protimodernistická přísaha, ale docela jiný text odpovídající jeho pohledu. Odpověď připomíná vtip:

Dotaz na Rádio Jerevan: „Je pravda, že Ivan Ivanovič vyhrál v loterii automobil?”
Odpověď: „Ano, to je pravda. Nebyl to však Ivan Ivanovič, ale Sergej Sergejevič, a nevyhrál automobil, ale ukradli mu kolo.”

Netřeba snad dodávat, že protimodernistická přísaha (zavedená sv. Piem X. a zrušená Pavlem VI.) se opravdu netýkala technického pokroku. Jestli to pan arcibiskup neví, je to smutné, jestli to ví a jen se snaží mást uživatele Signálů (mladé křesťany), je to ještě smutnější.

Každý den se modlete růženec.  S růžencem se modlete za papeže, biskupy a kněze. Dílo ďábla pronikne dokonce i do Církve takovým způsobem, že budete vidět kardinály, jak se staví proti kardinálům a biskupy stavět se proti jiným biskupům. Kněží, kteří mě ctí, budou vysmíváni a budou se proti nim stavět jejich spolubratři. Kostely a oltáře budou pustošeny. Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon přinutí mnoho kněží a zasvěcených duší opustit službu Pánu.

(Panna Maria při (církevně uznaném) zjevení v Akitě, l. P. 1973)