Modlitba Manassesa, krále jůdského
Modlitba Manassesova, když zajat držán byl v Babyloně, jako i třetí kniha Machabejská, a dvě knihy, kteréž pod titulem třetí a čtvrtá kniha Esdrášova se nacházejí, nenáležejí k pravým zákonním knihám, kteréž byl Sněm tridentský za svaté Písmo přijal, a aby za takové přijaty byly, nařídil. Tu pak toliko ona modlitba pro její větší znamenitost položena jest:
Pane všemohoucí, Bože otců našich, Abrahama, a Isáka, a Jakoba, i semene jejich spravedlivého, kterýž jsi učinil nebe i zemi se vší krásou jejich, kterýž jsi svázal moře slovem rozkazu svého, kterýž jsi zavřel propast, a zapečetil ji hrozným a chvalitebným jménem svým: Ty Pane, kteréhož všecko se hrozí, a třese se před obličejem moci tvé, proto že nesnesitedlná jest velebnost slávy tvé, a nemůže se strpěti hněv pohrůžky tvé proti hříšníkům: nesmírné pak a nevystihlé [jest] milosrdenství zalíbení tvého; nebo ty jsi Pán, nejvyšší, dobrotivý, dlouho shovívající, a velmi milosrdný, a kterýž lítost máš nad bídami lidskými. Ty Pane, podlé množství dobroty své, zaslíbil jsi [dáti] pokání, a odpuštění [hříchů] těm, kteřížby zhřešili proti tobě, a pro množství slitování svých ustanovil jsi pokání hříšníkům na spasení. Ty tedy Pane Bože spravedlivých, neuložil si pokání spravedlivým, Abrahamovi, a Isákovi, a Jakobovi, těm kteříž nehřešili proti tobě, ale uložil jsi pokání mně hříšníku, neb jsem hřešil nad počet písku mořského; rozmnožily se nepravosti mé, Pane, rozmnožily se nepravosti mé, a nejsemť hoden patřiti a hleděti na výsost nebe, pro množství nepravostí svých. Sklíčen jsem mnohými železnými okovy, tak že nemohu pozdvihnouti hlavy své, a nemám žádného oddechnutí; neb jsem vzbudil hněvivost tvou, a zlé před tebou jsem činil: nečinil jsem vůle tvé, a přikázaní tvých neostříhal jsem: nýbrž stavěl jsem ohavnosti, a rozmnožoval jsem ourazy. A nyní klekám na kolena srdce svého, prose od tebe milosti. Zhřešil jsem, Pane, zhřešil jsem, a nepravosti své poznávám. Pročež žádám prose tebe, odpusť mi, Pane, a nezatracuj mne spolu s nepravostmi mými; ani hněviv jsa na věčnost, schovávej zlé věci na mne, aniž mne odsuzuj do nejhlubších míst země, nebo ty jsi Bůh, Bůh, pravím, kajících: ale ke mně ukážeš všelikou dobrotivost svou; nebo nehodného spasíš mne podlé velikého milosrdenství svého. I budu tě chváliti vždycky po všecky dny života svého; nebo tě chválí všecka moc nebes, a máš slávu na věky věkův, Amen.
Zdroj: Bible česká čili Písmo svaté starého i nového Zákona, Praha 1857
