Nábožné vzbuzení ctností, které jest konati denně

st-alphonsus-beneventum-image-1777-oldKlaním se tobě, nejsv. Trojice Boží, Otče, Synu a Duše svatý, jediný jen Bože ve třech osobách. V nejhlubší nicotě své kořím se před nekonečnou velebností tvou.

Věřím pevně všemu, co jsi nám zjeviti ráčil skrze písmo sv. a sv. církev svou, protože ty jsi to řekl; a hotov jsem za tuto víru položiti stokráte život.

V tobě skládám veškeru naději svou. Všeho dobrého, jehož mi dosíci možno, jak duchovního tak časného, v životě tomto i budoucím, doufám dojíti od tebe pro zásluhy Ježíše Krista, ó Bože, živote můj a jediná naděje moje!

Miluji tě, dobroto nekonečná, se vší vroucností srdce svého a duše své, protože toho zasluhuješ. Rád bych tě tak miloval, jak milují tě andělé, svatí a všickni spravedliví. Spojuji lásku svou nanejvýš nedokonalou s láskou kterou všickni svatí, blah. Panna Maria a Ježíš Kristus tě milují.

Bože můj, ježto jsi nejvyšší dobré a nekonečně hoden, abychom tě milovali a tobě sloužili, bolestně lituji a ze vší duše své želím všech hříchů svých, a nade všecko a co nejvíce jich nenávidím a jich zavrhuji. Budoucně volím raději umříti, než k něčemu svoliti, co by dost málo tě hněvalo a uráželo.

Tobě zasvěcuji nyní a na vždy tělo své a duši svou a všecky smysly a schopnosti své, paměť, rozum i vůli. Nakládej se mnou, ó Bože, a se vším, co mé jest, jak tobě se líbí. Dej mi jen svou lásku a milost konečného setrvání, a dej, ať ve všech pokušeních k tobě vždycky se utíkám.

Mám předsevzetí s celou duší věnovati se těm věcem, které tobě se líbí a hotov jsem každé soužení a namáhání na se vzíti, abych tobě učinil radost, říkaje vždycky: Pane staň se, co ty chceš.

Přeji si toužebně, aby všickni lidé ti sloužili a tě milovali. Jak rád bych všecko na to vynaložil, aby velebnosti tvé všickni lidé na světě sloužili a ji milovali. Obětuji velebnosti tvé navždy veškery skutky a činy svoje, pokropuje je krví Pána Ježíše, Vykupitele svého.

Mám v úmyslu získati všecky odpustky, jež získati mohu při všech svých denních skutcích, a obětuji je za duše v očistci. Doporučuji ti dušičky v očistci a všecky hříšníky; osvěť tyto ubohé a posilni je, aby všichni tě poznali a milovali. Raduji se nevýslovně z toho, že jsi nekonečně šťasten a blažen, a že blaženost tvá nikdy nepřestane.

Děkuji ti za všecky milosti a veškera dobrodiní, která jsi prokázal všechněm na světě lidem, ale obzvláště mně, jenž jsem ti byl nejnevděčnější.

Nejmilejší Ježíši můj, utíkám se do svatých ran tvých; tam mne braň a chraň ode všech pokušení nyní i vždycky, dokud mne nepřijmeš k sobě, abych tě věčně miloval v nebi.

Amen. Tak doufám, tak se staň.

Zdroj: sv. Alfons: Pravidlo křesťanského života

Previous post Týdenní rozjímání: Třetí neděle v postě
Next post Týdenní rozjímání: Čtvrtá neděle v postě